[Drobnosti]
-
K výkladu o vorařském názvosloví v NŘ. XII, 117 upozorňuje p. E. J. Erben, řídící učitel v Hořicích, že u města Třebechovic p. O. je v lukách jezírko, vzniklé z bývalého a dnes opuštěného ramene Orlice (původního řečiště), kterému se podnes říká strumeno. Slovo strumen žije ovšem porůznu i jinde v řeči lidové v Čechách a na Moravě s významem buď ‚pramen‘, nebo ‚tůně‘ a p. (v. Kott 3, 731). Na slově užívaném u Třebechovic je zajímavý spíše jeho tvar, který vznikl asi nějakou asociací, představovým sdružením, s nějakým příbuzným slovem rodu středního (jezero, jezírko a p.); možná, že k tomu působilo i slovo rameno, když onen strumen vznikl na místě, kde bývalo dříve rameno Orlice. — Slovo haluz, o němž se stala zmínka na témže místě, znamená ovšem zpravidla větev. Ale to je význam normální a obecně známý. Ve zmínce o vorařské terminologii bylo slovo to uvedeno právě jen pro zvláštní význam, jehož se mu dostalo v řeči plavců. To je úkaz ve stavovských slovnících dosti častý; stačí jen připomenouti na př. myslivecké výrazy barva, prut, světla atd.
Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 3-4, s. 94
Předchozí Strach
Následující Světící