[Reviews and reports]
-
A. N. Ostrovskij: Bez věna. Drama o čtyřech dějstvích. Podle vydání z r. 1896 přeložil Vincenc Červinka. V Praze. [Roku ?] Ottovy Světové knihovny č. 1283—85.
Po vítaném úvodě, stručně objasňujícím význam tohoto dramatu a auktorovy práce vůbec jakož i jeho život, slohem jasným a výstižným, následuje překlad slavného kusu.
Překladu vytýkáme toliko tyto chyby: K vůli dobrému apetytu. A dobrý apetyt potřebuje k obědu (na str. 18). K vůli užíváme [246]u osob, nikoli u věcí. Sloveso potřebovati pak se váže s druhým pádem. Tedy: pro dobrý apetyt (nemůže-li už tu býti slovo chuť). A dobrého apetytu potřebuje. Jinde však se správně klade druhý pád u tohoto slovesa (potřebuje soucitu na str. 39). — Na str. 39 se vyskytuje novotvar jazykový: podpořte mě, místo starého a dobrého podpírejte, podporujte mě, poskytněte mi podpory. — Na str. 62: A pomaloučku si na něho i zvykneš (podobně v úvodě na str. 15: a zvykajíc si čím dál zhoubněji na pestrost a rychlost představení kinematografických), m. a pomaloučku mu i zvykneš, přivykneš. Vazba »zvykati si na něco« vypuzuje starou, správnou vazbu: zvykati čemu.
Jinak je překlad bezvadný. To je tím cennější, že nebyl snadný. Ostrovský se nepřekládá jen tak; nutno dobře znáti obě řeči: ruskou i českou, aby se pěkně vystihl ráz mluvy všech těch zvláštních osob, do hloubky a jemně karakterisovaných. Ostrovský byl veliký básník a byl rázovitě ruský, až mu z toho vzchází ujma domněním, že se kusy jeho jinde nezalíbí, nenajdouce porozumění žádoucího. Červinka zachoval pel mluvy a přece ji také odstiňoval podle povah; překládal se zřejmou láskou a péčí též ke stránce jazykové.
Naše řeč, volume 1 (1917), issue 8, pp. 245-246
Previous O mučenících českých knihy patery
Next Ulice