O mučenících českých knihy patery

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Staročeská knihovna. Č. I. O mučenících českých knihy patery. Podle prvotisku vydal Václav Flajšhans. V Praze. Nákladem České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. 1917. [Za 1 K 40 h.] Stran XXIV + 135.

I Staročeská knihovna podle našeho mínění zasluhuje pozornosti všech, kdo si přejí povznesení jazyka českého z jeho dnešního úpadku, v míře zvláště hojné. Zakladatelé našeho nového písemnictví měli se starými památkami českými spojení mnohem snadnější i živější, než máme my dnes. Současných spisů, ze kterých by byli ukájeli touhu po českém čtení, skoro nebylo, a aspoň starší knihy tištěné byly ještě dosti rozšířeny po knihovnách farních i v rodinách; potřeby většího jejich počtu vlastně ani nebylo, protože čtenářů bylo po skrovnu. Vlastencové naši i spisovatelé ještě před sto lety čítali pilně na př. v starých kronikách i v jiných spisech podobných; vždyť r. 1819 byla Hájkova kronika vydána i znova tiskem, čehož by jistě nebylo bývalo, kdyby se nebyla ukazovala potřeba podniku tak nákladného. A následky toho všeho [245]vidíme v tehdejším spisovném jazyce, který vedle nezkažené mluvy lidové, ze spisů starých čerpal posilu v boji proti zkáze, jež hrozila po staletích národní bídy celému našemu národnímu bytí. Dnes sáhne po staré knize skoro jen historik a filolog: a výmluvou i omluvou jiným jest, že se s ní neshledají mimo větší knihovny. A přece — vedle mnohých věcí dnes nezáživných — naše staré písemnictví má mnoho kusů, které nejen jazykem, nýbrž i obsahem dovedou upoutati i dnes mysl čtenáře milovného české minulosti: ty mají nalézati místo v Staročeské knihovně, jež má býti jaksi doplňkem »Naší Řeči«, sbírkou ukázek jazyka českého z dob, kdy ještě žil v síle, k níž bychom jej tak rádi dnes vzkřísili.

Č. 1. jsou »O mučenících českých knihy patery«, jež podle prvotisku (z r. 1495) vydal Václav Flajšhans. Je to sborníček, jenž vyrosil ku potřebám církve podobojí v 15. st. Jsou v něm čtyři listy Husovy, český překlad prostého, ale tklivého vypravování Petra z Mladenovic o odsouzení a smrti mistra Jana Husi, protestní list pánův českých a moravských z r. 1415, překlad latinské zprávy (snad též Mladenovicovy) o soudě a smrti Jeronymově a starý překlad známého listu, jejž o Jeronymovi napsal r. 1416 humanista a účastník sněmu kostnického Giovanni Francesco Poggio Bracciolini. Tento sborníček býval ctiteli Husovými opisován, byl i tištěn r. 1495 jako přídavek k českému Passionálu, který byl přidáván k němu podle potřeby a podle přání kupcova, potom ještě r. 1525; ale protireformace 17. st. rukopisy i tištěné exempláře skoro úplně zničila. Tím záslužnější je toto nové vydání, oživující památku dob v našich dějinách tak význačných. Vydání jest velice pečlivé a vyhoví potřebám odborníka i čtenáře neodborného: odborník v něm najde podrobné zprávy o původě sborníčku, o jeho rukopisech a tiscích, různosti jednotlivých rukopisů a tisků atd., čtenář neodborný mimo jasně psaný úvod i výklad všech slov a tvarů, které by mu snad byly méně srozumitelné. Knížka jest ozdobena také snímkem listu z prvotisku s dřevorytem Husovy smrti. Přejeme jí hojně čtenářů a Staročeské knihovně v brzké době čísel dalších.

Naše řeč, volume 1 (1917), issue 8, pp. 244-245

Previous Sebrané spisy Františka Vladislava Heka 1

Next Bez věna