[Články]
-
(Laskavostí čtenáře NŘ. dostalo se nám opisu důvodů z rozhodnutí krajského soudu o rozluce manželství. Krajský soud, který toto rozhodnutí vydal, je v Čechách a v městě i kraji českém, ovšem s dosti četnou menšinou německou. Rozloučení manželé prý těm důvodům nerozumějí; snad jimi přijdeme vhod manželům, kteří se k rozluce chystají a kterým by nebylo na škodu předem se obeznámiti s jemnostmi rozlukového úředního slohu.)
Z toho dle celého stavu jest zřejmo, že rozpor mezi manžely stal se trvalým.
Neshody vznikaly prohy povahovými a myšleními, zejména názory o manželství, přípravnou výchovou, jakož i jednáním a ostatními poměry závažně spolupůsobicími.
Dobré i zdokonalostní vztahy pospolité uvzájemní tradičně i novostněje ujednotňující, nebyly v čas úplněji zhodnoceny neporozuměním, lhostejností, odcizením zaujatým znepřátelením.
[80]Není tu vážně opravdového, zjasňujícího vcítění a ryze důvěřejšího vžívání i sobitého soutvoření, čímž rozumné samostatného úsilí vůle upravovalo by se soužití řádné a prostě spokojené.
Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 3-4, s. 79-80
Předchozí Č. Zíbrt: Kaviár, slovo známé starým Čechům
Následující Augustin Jar. Doležal: Úhor