Časopis Naše řeč
en cz

Zazlívati

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. J.) Nesprávnost tohoto slova tak, jak se ho užívá dnes (zazlíti, zazlívati komu co), vytýkali jsme již častěji. Již Jungmannův slovník je kára a po něm snad všecky brusy. Je to odvar něm. verargen, verübeln, jehož starý jazyk nezná (říkalo se »za zlé míti, položiti, ve zlé obrátiti« a pod.); v nové době se vtírá zvláště ve větších městech i do mluvy lidové (ba čítáme tak zazlievať i v slovenských knihách, jakož slovenští spisovatelé často přejímají od nás věci, jichž by se čeština sama měla zbaviti), ale prostý venkovan řekne spíše »za zlé míti« (»to mu má každý za zlé«). Stará čeština znala jen zazliti se, t. učiniti se, státi se zlým = rozhoršiti se. Míti ve rčení »za zlé míti« mělo pův. týž význam, co ve rčeních »za příhodné, za slušné míti« a p., a říkalo se v opačném významě také »někomu za dobré míti«, na př. »múdrý jmu (= jemu) za dobré jmějieše (= měl), že cizozemcě v zemi nepúštieše (= nepouštěl)« Dalim. 67, 17; dnes toho významu nepociťujeme, protože se význam »pokládati za zlé« změnil ve význam »horšití se pro něco«.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 3, s. 96

Předchozí Zatušovati

Následující Železničář

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1