Propásti

[Hovorna]

(pdf)

-

Říkáme »propásl jsem příležitost, někoho (na nějž jsem čekal, neviděl jsem ho, když přecházel), pravý čas« a pod. Kdosi nám vykládal, že to je prostě vzato z něm. verpassen. Nevěřili jsme, vykládali jsme mu, že to asi je obraz z pastvy: propásti že se říkalo pův., ztratil-li kdo z nepozornosti na pastvě dobytče, jako říkáme prosouditi, prohráti, prohospodařiti, prostavěti atd., t. v soudech ztratiti, utratiti atd. Ale neměli jsme dokladů tohoto pův. významu. Náhodou jsme je našli u Kukučina. Vypravuje o »husárovi«, slabomyslném hochu, jak mu vyčítají, že »prepásol« dvě husy [91](1, 42); když se těší, že si vypase peníze, říká mu teta: »Nikdy nič, ani krajciara. Všetko si prepásol« (t. celý výdělek jsi propásl, nedbáním na pastvě zmařil, 69). Když pohřešovali zas jedné husy, teta chodí po domě a naříká: »Otrhaný chodí, ako lipa, a prepása všetko — všetko.« A v téže povídce i doklad významu přeneseného. Matka by ráda urychlila dceřinu svatbu, ale nemají ještě všecku výbavu. »Jakubský jarmark sme si pekne-rúče prepásli — móžeme si teraz dočkať do Gála« (62). Také odpásť m. přepást jsme tam čtli (688) v pův. smysle. Říká se tak ještě někde v Čechách nebo na Moravě?

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 3, s. 90-91

Předchozí Proclíti

Následující Prostředek