Mstíti se

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. K.) Stará vazba jest mstíti, pomstíti (se) nad kým (říkávalo se i bez přímého předmětu mstíti t. konati mstu nad kým), pod. msta, pomsta nad kým atd.; mstíti (se) na kom znamenalo spíše vzíti si odplatu na někom (třebas na nevinném). Tak hrozí v Troj. kron. Achilles Hektorovi »ty to za jisto jměj, že dřieve nežli rok mine, smrt Patrokla bude na tobě pomštěna« (112b vyd. 1468), Hrubý z Jelení (v překladě z Petrarky 129a) píše o nás, kteří jsme přece čertům nic neudělali, že »když se na nás smrtedlných země obyvateléch hledie pomstiti, ustavičný nám boj… zpuosobili«. Podle starého jazyka se lze mstíti nad někým, kdo sám nám ublížil nebo na př. mstíti jeho vinu (mstíti se) na jeho dětech. Vazba s předl. nad má obdoby ve vazbách jako soud, rozsudek nad kým a pod.; zanedbáváme-li ji na prospěch vazby s na, děje se to asi opravdu vlivem vazby něm. rächen, Rache s předl. an.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 1, s. 28

Předchozí Lenoch

Následující Paprsek