[Hovorna]
-
(J. Č.) Jména vsí Hodějov, Hodějovice jsou odvozeniny osobního jména Hoděj (Hodějov z pův. Hodějóv, Hodějův dvůr a p., Hodějovice z Hodějovici, lidé Hodějovi); Hoděj pak je domácký zkrácený tvar jména Hodislav nebo jiného pod. (říkalo se tak i Hodač, Hodák, Hodaš, Hoďata, Hodec, Hodek, Hodík, Hodeš, Hodiš a j.). Hodějice vedle Hodějovice je podobný tvar jako Budějice vedle Budějovice (Buděj a pod. se říkalo Budihostům, Budimírům, Budislavům, Budivojům a pod.; České Budějovice mají jméno po Budivoji, a proto je doložen i tvar Budivojovice; tvar Budějice, budějický vedle Budějovice je častěji doložen již v 15. st.). Tvary jako Budějice, Hodějice mluvnicky nesprávné nejsou (v. IV, 223), ale jako spisovný jazyk, i místní jména již z potřeb právních žádají jednotnosti a místní druhotvary mohou míti právo jen v hovoru místně zabarveném. Čtenáři si snad pomyslí, že trousíme zbytečně rozumem, přidáváme-li, že se po česku jezdí a chodí k Hodějovicům a pod. (protože Hodějovici a pod. byla pův. jména muž. r., »lidé Hodějovi«), ne »k Hodějovicím«. Ale čtli jsme 11. srp. 1921 v Nár. pol., jak Sokolové jeli »z Vodňan k Prachaticím«.
Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 1, s. 27
Předchozí Dejkati
Následující Kaucký