Z našich časopisů

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Paní doktor. Do nedávno bývalo snahou velmi chvályhodnou dbáti pokud možno správnosti a ryzosti jazyka českého a starší naše generace, vychovaná v prostředí hodně zgermanisovaném, pokládala za svatou svoji povinnost opravovati chyby svých předchůdců, pilně studujíc všecky možné Brusy a Oprávce. Mladá generace zase jinak: dopouští se bez uzardění takových kozelců, že i nefilologům z toho běhá mráz po zádech. Je to zejména ohavný zlozvyk nezdůvodněné přeměny rodu, jako »slečna doktor« nebo »paní místopředseda«. Pomalu budeme říkati také paní domovník, slečna prodavač nebo slečna učitel. Zdali také obráceně »pan učitelka«, »pan domovnice«? Asi ne, protože vždycky rod ženský raději nosí kalhoty, nežli mužský sukně. Jako slečna učitelka nemá zač se styděti, tak ani slečna doktorka nebo paní místopředsedkyně. Jenom ten, kdo nemá kouska smyslu pro ducha jazyka českého, snese takové směšné, ba hrůzné komoleniny bez hněvu. Dosáhne-li žena hodnosti doktorské, nestane se doktorem, nýbrž doktorkou a předsedkyně, ať dámského, ať nedámského shromáždění, není nikdy předseda. Pohlaví je dáno přírodou a nelze je měniti — nač také? Tento výklad jsme čtli v Nár. l. 3. list. 1921. Vystřihli jsme si jej a otiskujeme jej, protože se s ním srovnáváme; vždyť jsme již sami stejně naříkali (II, 156). Nár. l. by svůj výklad dnes měly vystřihnout z nás, dát za rámeček a pověsit v své redakci; 17. října jsme v nich čtli o sl. Kat. Emingrové nejen, že je »profesorem« státní konservatoře, ale že »prof. (čti profesor) Emingrová je známa jako vynikající znatel a milovník staré hudby české«. Nejsou ovšem Nár. l. jediné, co tak píší. Palma vítězství sluší asi sl. zemskému výboru, v jehož zprávách bývá na př., jak po referátu »přísedícího pí. X.« bylo usneseno to a to; slovo, které je vlastně přídavné [25]jméno v mužském tvaru, znamená ženu! To je taková »paní předseda« pravé neviňátko; zvláště člověku, jehož záda jsou otužilá vědomím, že v staré češtině jména na -a, -ě, která nám znamenají jen muže, znamenávala i ženy, že i žena mohla bývati na př. vládykou, sluhou, ochránci. Ovšem, kdyby byl starému Čechovi někdo mluvil o nějaké paní poslanci, jak se dnes (i v Nár. l.) stále píše, byl by se štípl do ucha, aby se přesvědčil, bdí-li či sní. Tato dnešní pošetilost, nerozeznávati pohlaví na slovech, na nichž je čeština a slovanština vůbec rozeznává, má posilu, ne-li pramen, v některých cizích jazycích, v nichž cit pro lišení rodu není tak živý jako u nás. Angličan schopností k takovým rozdílům skoro úplně pozbyl; nebudeme zde ohřívati »vtipů« zakládajících se na tom, že angl. friend může znamenati přítele i přítelkyni. I Francouz leckde nemá ženského tvaru a naznačí pak zaměstnání nebo povolání ženy tvarem mužským; ale činí tak z nedostatku příslušného tvaru, ne z hloupé módy, jako se děje u nás. Nazve spisovatelku slovem mužským, auteur, proto, že si franština nevytvořila tvaru autrice a tvoření slov na -teur, ž. r. -trice mu není tak živé, aby mu slovo autrice neznělo jako něco neslýchaného a cizího; malířka stejně jako malíř je mu peintre, protože peintresse je mu řemeslná malířka na porculáně. Ale neřekne na př. dobrodružce aventurier, protože má pro ni slovo aventurière, ba i znalkyni spíše řekne řídkým slovem connaisseuse, než mužským connaisseur; slova professeuse ovšem nemá a jeho jazyk je již v takovýchto věcech příliš málo hybný, aby si je utvořil. I Čech dovede říci o ženě, že je na lidi jako kat, do práce ras, mistr na to nebo ono, protože nemáme slov katice, rasice (katová, rasová je něco jiného), protože »mistr na něco« je ustálené rčení. Ale kdo říká ženě doktor, profesor, poslanec, znatel, milovník obrazů a pod., vraždí tvárnost českého jazyka, protože náš jazyk má příslušné tvary docela nasnadě. Ani titulu »paní předseda« nehájíme, třebas má snad půdu v staré češtině; nemá jí v živém jazyce dnešním a dnešnímu citu českému je stejnou urážkou jako »paní poslanec« atd.

Naše řeč, volume 6 (1922), issue 1, pp. 24-25

Previous —l. (= Václav Ertl): Mechanická stavba elektrovodných sítí kabelových i venkovních

Next Hovorna