Časopis Naše řeč
en cz

»Kleneč pod Čerchovem«

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jedním z nejdůležitějších úkolů naší státní správy bude upraviti jména měst a míst v našem státě, vypleniti všeliké zbytečné zkomoleniny a změny, vzniklé nedbalostí a často i úmyslem vlád všemu českému nepřátelských. K tomu byla zřízena při ministerstvu vnitra komise, složená z odborníků praktických i vědeckých, s níž pracuje i čistě vědecká místopisná komise při České akademii. Práce není snadná; shledávati se musí svědectví z doby starší i dnešní znění jména a nebývá vždy lehko rozhodovati mezi právem historickým, právem živé mluvy dnešní a potřebou praktickou. Ale jsou jména, u kterých ani takových nesnází není, u kterých je třeba jen, aby úřad uznal právo ležící na bíle dni.

Takové je na př. jméno šumavského městečka Klenčí (na západ od Domažlic). V staré době se jmenovalo Klenčí, jak ukázali J. Š. Baar a F. Teplý v monografii o něm, tamní lid neříká jinak než »v Klenčí, do Klenčí, z Klenčí« atd., ale úřady z toho udělaly »Kleneč«, patrně proto, že Němci říkají Klentsch. Je to starý hřích (již v Popise Palackého), který byl ještě za rakouské vlády ozdoben přívěskem »pod Čerchovem« (aby se šumavský »Kleneč« lišil od Klenče pod Řípem), ačkoli Čerchov je od Klenčí hodný kus země a ani ho z Klenčí není vidět. Kdyby hřích byl konečně odčiněn, nebylo by třeba přídavků.

[15]Jméno Klenčí samo je zřetelná odvozenina od tvaru klenek nebo klenice (pak by Klenčí bylo obměnou původního Kleničí; kleničí s význ. »klenový les« čteme v 2. pol. 16. st. v Arch. č. 22, 254); klenů, klenků nebo po staru klenic roste v tamní krajině podnes hojně.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 1, s. 14-15

Předchozí Obor, odbor

Následující —l. (= Václav Ertl): Mechanická stavba elektrovodných sítí kabelových i venkovních

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1