Zájmena

[Short articles]

(pdf)

-

Na str. 95 jsme psali o snaze dnešních tvůrců našeho spisovného jazyka, zbaviti jej ‚zbytečných‘ zájmen a jiných podobných slov, ovšem na útraty jeho výraznosti a zřetelnosti. »České slovo« nám v zápětí podalo 14. bř. pěkný doklad v reprodukci projevu min. Stříbrného o aktuálních otázkách naší armády. Čteme tam po srozumitelné zprávě, že ministerstvo trvá na jednoročním prodloužení 18měsíční služební doby, tuto křížovku: »Vojenská správa trvá, aby u finanční stráže… byla všechna místa obsazována déle sloužícími poddůstojníky«. Tak tedy nebudeme již trvati [na tom], aby se každý vyjadřoval srozumitelně, nebudeme státi [na tom, o to], aby každý, kdo bere pero do ruky, uměl česky, nepůjde nám [o to], abychom jazyk český zdokonalovali tím, že budeme hleděti, aby byl schopen vystihovati naše myšlenky do podrobna atd. atd. Že pak nebudeme [s to], abychom se vůbec domluvili? Za to budeme na nejlepší cestě, abychom se vrátili na embryonální stupeň lidské mluvy z dob, kdy se člověk spokojoval tím, že nějakým zvukem naznačoval prostě nejnutnější předměty svého primitivního okolí.

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 4, p. 114

Previous Skaná nit

Next Václav Flajšhans: Kladské písničky