Časopis Naše řeč
en cz

Silně

[Hovorna]

(pdf)

-

(K. M.) je příslovce k příd. jménu silný a znamená tedy silou, velkou silou. V tomto významu se vyskytuje hojně v jazyce starém i dosud Na př.: přikročil ke dveřím a silně třikrát zapískal (Němcová, Sp., vyd. Laichtrovo 5, 98); slečna Marie … obě rukavičky svlékla, aby mohla hodně silně tleskat (Neruda, Mal. pov. 71). Způsobem, o němž jsme vykládali v NŘ. 3, 137 n., rozšiřuje se význam tohoto příslovce v tom smyslu, že znamená prostě značnou míru nějaké činnosti nebo vlastnosti, při níž na vynaložení nějakého úsilí ani nemyslíme, a stává se souznačným výrazem s příslovci mnoho, velmi, značně atd. Na př.: stála tu usmívajíc se, v tváři silně zardělá (Rais, Sp. 14, 244); silně prokvetlé vlasy byly na spáncích sčesány v kosinky (Jirásek, Sp. 1, 33); přikročiv silně napadaje k Dobákům oznamoval (t., Sp. 28, 374); té noci … silně sprchlo (t., 138); já však silně pochybuji (Havlíček, Sp., vyd. Quisovo 2, 3). Toto rozšiřování významu příslovce silně má ovšem počátek již v době staré; na př.: tehda ciesař pro ta slova rozhněva sě velmi silně (Výb. 2, 9); srdce bolí silně ve krvi plavajě (= plavajíc, Pís. Závišova); toho se silně bojieše (= bála; ruk. Hradecký 30a) a t. č. V jazyce starším znamenalo silně také »s velikou silou« = s velikým zástupem, družinou, množstvím atd.; na př.: a když se silně sjeli běchu všichni ciesaři na útěchu, zatiem káza (Otta) služebníkóm jíti a k svému dvoru jich zavolati (Ruk. hr. Bawor. 70a). Tak ještě archaisticky čteme u Palackého: (Záviš) sebrav se brzy po druhé ještě nádherněji a silněji, konečně do království Českého … se dostal (ČČM 1831, 1, 75). Odtud mívá příslovce silně i význam »ve velkém množství, hojně«; na př.: pošetilost ta … silně se vyskytuje i ve vlasti naší (Čelakovský v Č. včele 1835, 3b). Těchto významů nabylo příslovce silně přirozeným vývojem domácím, a proto by bylo nesprávné pokládati výrazy jako »silně poškozený, silně opotřebovaný« za výrazy nečeské, dokonce snad za germanismy.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 2, s. 60

Předchozí Povahovati, považovati si

Následující Silnoproudý