Zbůhdarma, zbohadarma

[Drobnosti]

(pdf)

-

Stč. se říkalo vz Bóh (vz Buoh), pův. asi s významem ‚bez odměny pozemské, zadarmo‘ (vl. na Boha, na zásluhu u Boha); s pod. významem se říkalo i ‚pro Buoh něco někomu dáti, učiniti‘ a p. (a také u Bozě = v Bohu, na př. Štít. Erb. 257, 26; 28). Doloženo je vzbuoh, zbuoh v oslabeném význ. ‚nadarmo, pro nic, za nic, zbytečně‘, na př. vzbuoh jsi upadl v toto hoře (Alexandr.), zbóh sě těšíš (Pravda; L. fil. 11, 298; 12, 286). Tento původní výraz se měnil. Snad předložkový 4. p. vz Buoh se změnil, s pozdějším tvarem 4. p. stejným s 2. p., ve vz Boha, jako se starší zvolání pro Buoh změnilo v pro Boha, snad se zastaralá předložka vz, která se brzo před souhláskami vyslovovala z (naznak je z pův. vz nak = na záda, psané vzhůru zní v lidové mluvě zhůru), mátla s předl. z a proto starý 4. p. zaměněn druhým; výraz zbuoh, zboha sám se spojoval se souznačným příslovcem darmo, zdarma, jako se na př. ‚mermo‘ (= se smrtelným úsilím) obyčejně spojuje se souznačným ‚mocí‘ (zdarma totiž v staré češtině znamená nikoli zadarmo, nýbrž zbytečně). Tak nalézáme na př. r. 1464 zbohadarmo (Arch. č. 14, 143), 1510 zbuoh a (snad by se mělo čísti zbuoha) zdarma (13, 329), 1516 zbuoha a zdarma (28, 65), Pěčka Smržický z Radostic napsal poč. 17. st. zdarma zboha (Jungm. 1, 201b, Kott 5, 392). My říkáme ob. zbůhdarma nebo zbohadarma: to jsou patrně tvary vzniklé zkřížením tvarů zbůhdarmo, zbůhdarma, zbohadarmo, zbohazdarma, jež jsou z části v starších památkách doloženy. Byli bychom vděčni zejména za zprávy, kde jsou v obyčeji jiné tvary než zbůhdarma, zbohadarma.

Podobný, ale významem i původem různý výraz je nazdařbůh nebo, jak se také říkávalo, nabůhzdař: n. něco činiti znamená činiti to s nadějí, ne s jistotou, že to dobře dopadne, a vězí v tom zbožný stč. pozdrav »zdař Bůh«, žijící posud zvláště v hornictví [300](Slováci s týmž významem říkají robiť niečo na verímboha). Mimo sám pozdrav »zdař Bůh« se říkávalo na př. »jestli že Pán Buoh co zdaří« (= dá-li P. B.) a p.; na starých zvonech bývá nápis »Pane Bože, rač zdařiti tento zvon« a p. Docela podobné je něm. auf (aufs) Geratewohl, se zpodstatnělým pozdravem (es) gerate wohl.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 10, s. 299-300

Předchozí Duffek

Následující Quido Hodura: O českém jazyce