Časopis Naše řeč
en cz

Předlice

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. H.) bylo původně asi jméno rodu ženského a čísla jednotného. Tak aspoň bývá psáno v zápisech starých, z nichž o tvaru toho jména lze souditi (v lat. zápisech, na př. v Soudních aktech kons. praž. 3, 73 k r. 1392, psané de Przedlicz, in Przedlicz může býti za čes. z Předlíc i z Předlice); tak v Arch. č. 14, 377 v seznamu odcizených statků duchovenstva postoupených r. 1454 komoře královské je poznamenáno, že p. Blanštajn sstupuje KMti těchto vsí dole psaných: Levína, Radyšína, Kliše, Předlice, Újezda, Habrovice atd. Proto také Palacký píše v Dějinách vždy o vsi Předlici. Ale již v době staré začíná se vyskytovati jméno Předlice v čísle množném: Marek z Předlic (Arch. č. 30, 6 z r. 1528); ze vsí Oujezdce a Předlic, což po pravé ruce, to k Předlicím … náleží; že to náleží k Předlicím; strany Předlic; Urban, Mikův syn z Předlic; Říha Šimonovic z Předlic (t. 30, 99 n., vše ze zprávy o soudu mezním mezi Petrem Kelblem z Kajzinku a jeho lidmi zástavními ze vsi Oujezdce a Předlic z r. 1543). Je tedy změna čísla již starého původu a pro dnešní praxi by měl rozhodovati nynější usus místní; říká-li se v místě samém a v jeho okolí »do Předlic, v Předlicích«, bylo by křísiti tvar původní (z Předlice) stejně nemístné jako pokoušeti se o obnovu tvarů »z Teplice, v Teplici«, když se dnes už říká jen »v Teplicích«, ač ještě Hájek znal tvar původní.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 9, s. 287

Předchozí Popelištná

Následující Voda Dolní Dobrá