Časopis Naše řeč
en cz

Vozovka

[Hovorna]

(pdf)

-

(9, 32) K naší poznámce o tom, že elektrické podniky zavádějí, jak jsme byli upozorněni panem G. V., místo dosavadního, ustáleného už názvu vozovka (remíza) zbytečně nový název vozovna, poslal nám p. vl. r. inž. Jos. Vilímek z Karlína tento výklad:

V hovorně »Naší řeči« letošního ročníku č. 1 na straně 32 bylo vytknuto, že elektrické dráhy zavádějí pro vozové remisy název »vozovna« místo »vozovka«, ač mezi oběma výrazy není podstatného rozdílu. Na tento velmi podstatný rozdíl dovoluji si nyní upozorniti. Vozovnou se rozumí technicky budova, kde se vozy zřizují, opravují aneb ukládají. Vozovka je již dávno zavedený terminus technicus pro jízdní dráhu na železnicích, silnicích i mostech. Veškeré místnosti neb budovy, kde se nějaká práce provozuje, mají v češtině koncovku -na, k. př. dílna, pracovna, továrna, tesárna, truhlárna, kovárna, lakýrna, tkalcovna, sborovna a pod. V dílnách železničních i soukromých udržely se pro vozidla dosud jen dva nesprávné výrazy, odporující tomuto pravidlu, totiž lokomotivka a vozovka. Lokomotivka je vlastně malá lokomotiva a vozovka je jízdní dráha, tedy ne budova, jak již výše uvedeno. Nahradí-li se název lokomotiva českým [255]názvem stroj, neřekne již nikdo budově pro lokomotivy strojovka, nýbrž strojovna. Jsou tedy výrazy lokomotivna (strojovna) a vozovna, sloužící k výrobě neb umístění lokomotiv a vozů, správné a též i duchu českého jazyka odpovídající. Za mého úřadování v železniční službě v Hradci Král., kde jsem byl technickým náměstkem ředitele státních drah, byly též na můj popud názvy lokomotivna a vozovna zavedeny. Žádám slušně, aby o výrazech vozovna místo vozovka a lokomotivna místo lokomotivka bylo v »Naší řeči« vhodně pojednáno.

K tomu tedy poznamenáváme, že mezi odvozeninami tvaru vozovka a tvaru vozovna není v živé řeči podstatného a přesného rozdílu ani v tom smyslu, jak jsme psali v NŘ. 9, 32, ani v tom smyslu, že by se k označení kolny nebo továrny na vozy hodil jen výraz vozovna, ne však výraz vozovka, který značí jízdní dráhu (v ob. jazyce vozovou cestu) a že by tedy výrazy jako lokomotivka, vozovka, mají-li znamenati továrny na lokomotivy, vozy atd., byly jazykově nesprávné. Podst. jména s příponou -na (na vých. -ňa, -eň) nebo -ovna (s další příp. -ov- buď od příd. jmen s touto příponou v tvaru -óv, -ův n. -ový, anebo od sloves s -ovati) jsou jména místní; ve smyslu nejširším; kolna je místo, kde jsou kola (= vozy), cihelna, kde jsou cihly, kovárna, kde je kovář, katovna, kde je kat, šenkovna, kde je šenk n. kde se šenkuje atd. Tento široký význam základní se pak podle užití v praxi rozličně zužuje (někdy, jako u odvozenin na -árna, je význam určen již jménem základním, znamenajícím ob. výrobce a p.); kůlna, knihovna a j. značí pak místo k uschovávání vozů, knih atd., cihelna, kapslovna a j. místo k výrobě cihel, kapslí atd. Vzhledem k tomu mohla by tedy vozovna býti právě tak dobře názvem kůlny na vozy (remisy) jako továrny na vozy, jak míní p. inž. J. V. Ještě širší však svým základním významem je přípona -ka v té platnosti, o niž tu jde (t. j. ne zdrobňovací, ani přechylovací). Je to přípona, kterou se zpodstatňují příd. jména na označení představy vyjadřované substantivem rodu ženského (pro muž. je přípona -ek n. -ec); na př. hnědá kobyla je hnědka, červená nemoc — červenka, pražená polévka — praženka, dubová hůl — dubovka, pěnová dýmka — pěnovka atd. Již z těchto příkladů je vidět, že význam těchto odvozenin může býti co nejrozmanitější. K formální stránce jen třeba podotknout, že přípona -ka přistupuje někdy přímo k základu substantivnímu; česneková polévka je česnečka, kanafasová sukně — kanafaska, Canalova zahrada — Kanálka atd. Slova s příp. -ka mohou pak míti a mívají význam několikerý podle toho, jaká představa tane mluvícímu na mysli: červenka je nemoc, kráva, půda, pták; višňovka je zahrada, kořalka, hůl atd. A tak také vozovka může znamenati (a znamenala v pražské češtině do nedávna) vozovou kůlnu, může znamenati vozovou cestu a ovšem také vozovou továrnu. Že se příponou -ka skutečně v živé řeči tvořily i názvy továren, svědčí na př. starší už kapslovka, novější zbrojovka, a zejména řada kratších odvozenin jako kartounka, fišpanka, špiri[256]tuska, vagonka, automobilka atd. Z toho tedy plyne, že utvořila-li si lidová mluva pražská pro vozovou kůlnu n. remisu název vozovka, bylo to slovo s jazykového stanoviště správně utvořené, a protože se už vžilo, nebylo třeba je nahrazovati novým slovem vozovna. Dále, že tomuto užití slova vozovka nevadí okolnost, že vozovka může znamenati i jiné věci, na př. vozovou dráhu n. vozovou cestu, protože takových slov o dvou i několika významech je v každém jazyce bez počtu. A konečně, že názvy jako lokomotivka a p. není třeba nahrazovati jmény lokomotivna, protože se příponou -ka tvoří názvy továren v živé řeči velmi často, a to zase s jazykového stanoviště zcela správně. Je ovšem pravda, že odborná terminologie má právo užíti výrazů, které má řeč na výběr, podle svých vlastních potřeb. Ale i v té věci nalézáme shodu s našimi výklady. V Technickém slovníku Jindrově (3. vyd. 1921) je Remise přeložena slovem vozovka, Wagenfabrik slovy vozovka n. vozárna; Lokomotivfabrik = lokomotivka, Wagenfabrik = vagonka, Automobilfabrik = automobilka atd. Tedy ani po té stránce není zavádění lokomobilen a pod. názvů nově tvořených odůvodněno.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 8, s. 254-256

Předchozí Voda Dolní Dobrá

Následující Výnos

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1