F. M.
[Short articles]
-
Je správné, že se s očistou jazyka začíná uvnitř, ve slovech, v skladbě jazykové atd. Ale nezapomínejme povrchu našeho života, národní tváře, abych tak řekl, něčeho, s čím přicházíme takřka do denního styku. Jsou to především: adresy, inserty, firmy. Zdá se mi, že jsme všechny tyto obory upravili tak, abychom byli cizině co nejbližší, nejsrozumitelnější.
Píšeme skoro napořád: Karel Vlk, obchod smíšeným zbožím, Kolín. Inserujeme: T. J. Herbst, vinné sklepy a velkoobchod vínem. A vyvěšujeme firmy: J. Novák, obchod střižným zbožím atd. atd.
Nuže, je toho potřeba? Mezi námi jistě není! Pro nás je snad samozřejmým příkazem dopisovati »panu Karlu Vlkovi, obchodníku se smíšeným zbožím v Kolíně« atd. A inserty v novinách i vývěsní štíty jsou snad také pro nás, hlavně pro nás. My pak snad už porozumíme insertu »Herbstovy vinné sklepy a obchod s vínem« aspoň zrovna tak, jako když čteme: »T. J. Herbst, vinné sklepy«… A chceme-li mermomocí míti tam pád první, sestavíme insert tak, aby nebyl proti duchu naší řeči. Jsem jist, že kupujeme-li, koupíme právě tak u »Karla Nováka, obchodníka se střižným zbožím« nebo prostě v »Novákově obchodě se střižným zbožím«, jako u firmy »Karel Novák, obchod se střižným zbožím«.
Naše řeč, volume 1 (1917), issue 6, p. 185
Previous J. Š.: Polovice — polovina