Janovský, -ského

[Hovorna]

(pdf)

-

»Janovskýho aera v české dermatologii, bystrého a vzdělaného Janovskýho, Janovskýho učitel, manuál Janovskýho, u Janovskýho, smrť prof. Janovskýho, Janovskýmu« atd. čteme napořád v nekrologu prof. Janovského, otištěném v 13. č. 64. ročn. ČLČ., t. j. v Časopise lékařů českých, ne v nějakém věstníku zábavního spolku Radostslav ve Zlámané Lhotě. Také na pohřbu prof. Janovského jsme slyšeli tvary podobné; podle pravdy dosvědčujeme, že se tam v řečníkovi jednou přihlásil vzdělaný Čech a vynutil si na jeho ústech tvar Janovského. V témže nekrologu jsme čtli několikrát jméno Hebrovo ve správných tvarech (Hebrovi atd.), p. spis. neříká ani nepíše Hebraovi a p., nic se nebojí, že by se někdo mohl domýšleti, že se učitel Janovského jmenoval na př. Heber, ne [218]Hebra: je snad v Čechách jediný člověk mimo německého nebo maďarského analfabetu, který by nevěděl, jak se jmenuje osoba, o níž se mluví jako o Janovském? Myslili jsme, že tvary jako Janovskýho, Janovskýmu atd. vycházejí jen z per neliterárních; Časopis lékařů českých nás poučil o něčem jiném.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 7, s. 217-218

Předchozí Hruza

Následující Kolohnát