Špumprnákle a pumprnikl

[Hovorna]

(pdf)

-

(VIII, 94) K naší zmínce o tomto slově oznamuje p. Otto Lonč, zem. úč. rada v Brně, že slovo to povstalo ze slova pumprlík, to jest kašpárek; slovo pumprlík vzniklo zase ze slova německého Pumpernickel, které znamená totéž. Pumpernickel má ještě jiný význam, kterého se užívá v pernikářství; jistý horší druh perníku se nazývá německy Pumpernickel. Kašpárek je v brněnském Prátru mezi dětmi všeobecně znám jako pumprnikl nebo pumprnákl a jeho směšné přemety se nazývají v brněnském žargonu pumprnákle n. špumprnákle.

O slově pumprnikl poslal nám spisovatel p. K. J. tento výklad: »Původně označovalo slovo pumpernickel a do dneška označuje vestfálský chlebíček z černé mouky, velmi těžký a pro nevestfálské žaludky velmi nepříjemný; dnes nazývají tak u nás jistý druh perníku nadívaného povidlím z rozmanitého sušeného ovoce, mandlí, rozinek a pod., který je chutnější, ale také těžký. Běží o slovo tvaru velmi podivného. Podle novějšího německého nálezu, jak jsem se dočetl v holandském »De Telegrafu«, vzniklo ve válce sedmileté, v polovici 18. stol. a je nahodilého původu francouzského. Po bitvě u Hastenbecku projel prý francouzský kyrysnický důstojník vestfálskou vesničkou a požádal, před hostincem zaraziv, o chléb. Podali mu otrubový chléb vestfálský, podobný bývalému komisárku z mouky vymleté do otrub. Francouz okusil, ale jsa zvyklý jísti chléb bílý, shledal chuť ohavnou a pravil, podávaje chléb svému koni: »C’est bon pour Nicol!« Koni Nikolovi prý chléb chutnal lépe než jeho pánovi. Než výrok důstojníkův způsobil nevoli, a rozletěl se od úst k ústům; v dolnosaském nářečí se změnilo »bon pour Nicol« v pumpernickel, což se dostalo i k nám«.

Ale výklad holandského listu má k pravdě asi tak daleko jako známý žertovný výklad jména města Litomyšle ze slov »líto mi šle«, jimiž si ulevil sedláček, když se mu u trakaře šle přetrhla. Podle německých slovníků se vyskytuje slovo Pumpernickel již v 17. stol. (na př. ve známém Grimmelshausenově Simplicissimu) ve Vestfálsku jako nadávka sedlákům (chrapoun). I prostého Nickel (zkráceného z Nikolaus) se užívá jako nadávky. První člen složeného Pumpernickel je podle Kluga ze slovesa pumpern, pumpen = bzdíti (Pumper, u Luthera Bompart = crepitus ventris). Pumpernickel znamenalo tedy asi tolik co naše »bzďoch« a vestfálskému chlebu se dostalo tohoto názvu asi pro jeho těžkou stravitelnost.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 8, s. 254

Předchozí Strýček

Následující Tvrzení