Časopis Naše řeč
en cz

Bezprostřední

[Hovorna]

(pdf)

-

(M. K.) je slovo, které vzniklo z potřeby vědecké na samém úsvitu rodící se nové vědy české. Vzniklo skoro najednou v trojí formě: bezpostřední (Marek 1820 v Logice 81), bezprostřední (Jungmann 1820 v Slovesnosti LXXVIII) a bezprostředeční (Marek 1820 v Jungmannově Slovesnosti 275); k možnosti střídání přípon -ní, -ný při tom nehledíme. První výraz Markův (bezpostřední) měl patrně vzor v polském bezpośrední, ale neujal se právě tak, jako se neudržel souběžný výtvor bezprostředeční, nýbrž ovládlo Jungmannovo bezprostřední, ač Markovo bezprostředeční bylo vzhledem k prvkům, kterých pro nové slovo bylo možno použíti, utvořeno správněji. Rozhodl patrně vliv Jungmannův a kratší tvar jeho slova. Bylo pak utvořeno slovo bezprostřední (a jeho varianty) jako výraz odborný, filosofický, na zčeštění lat. immediatus, aby se vyjádřilo spojení dvou pojmů, k němuž není třeba prostřednictví neboli prostředku pojmu třetího. Proto se výrazů bezprostřední n. bezprostředně a p. užívalo v praxi jejich tvůrců v takových případech, kde jejich oppositum (zprostředkovaný) bylo skutečně vyjádřeno anebo kde mluvící opak výrazu bezprostřední zřejmě chtěl vyjádřiti. Na př.: tato vystavená ponětí bezprostředně k obrazotvorné a cítěcí moci, a toliko prostředně k rozumu mluví (Jungm., Sloves. XXIX); i on (pan Pojezdný) k vaší učenosti časem prostředečně nebo bezprostředečně přivání (Marek v Sloves. 275); jestli z pravdy nebo křivdy (= nesprávnosti) některého daného úsudku bezprostředně pravda nebo křivda jiného úsudku se vyvozuje, tedy sluje bezprostřední rozsudek (consequentia immediata) (Marek, Log. 81); prostomluva jest vyslovení našich bezprostředních představ, t. j. takových, kteréž počátečně představy jsou, nepocházejíce z citu neb žádosti (Jungmann, Sloves. LXXVIII). V tomto významu a s tímto omezením je slovo bezprostřední výraz správný a potřebný a v literatuře odborné, filosofické, právnické atd. stěží bychom se bez něho obešli. Ale germanismem se stalo, když sestoupivši s výše své odbornosti přijalo v sebe ducha německého. Člověk zvyklý nejen mluvit, [221]ale i myslit po česku, chce-li vyjádřiti nejvyšší stupeň blízkosti nebo nejtěsnější časovou nebo příčinnou spojitost, ani nepřipadne na jiné výrazy než »u samého domu, zrovna vedle, hned za městem, v nejbližším okolí města; šel hned (zrovna) za ním, šel mu v patách; hned potom; přišel, jen jsi odešel; to byla pravá, vlastní, nejbližší příčina, přímý následek« atd. Ale člověku, zvyklému mysliti po německu anebo také po německu, tanou při těchto představách na mysli výrazy německé »in der unmittelbaren Nähe, jm. unmittelbar folgen, unmittelbar darauf« atd., které by se daly zcela dobře přeložit do češtiny, když se najde náhrada za něm. unmittelbar. V některých podobných případech se výraz scházející do šablonovitého překladu prostě utvoří podle vzoru německého (na př. čes. dostal milost, něm. er wurde begnadigt, čes.-něm. byl omilostněn), v jiných případech se použije slova již hotového, které se vtlačí do připravené šablony, třeba se při tom trochu porouchalo. To se stalo zde. Aby bylo možno zachovati věrnost německému vzoru, přehlédlo nebo nevzpomnělo se, že za ony výrazy německé máme výrazy vlastní, správné a zcela rovnocenné a že jsme si slovo bezprostřední utvořili jen pro ten zvláštní případ, kdy chceme vyjádřiti spojení bez prostředkování třetího členu, a slovo bezprostřední se vtisklo v náhradu za významově rozšířené a otřelé něm. slovo unmittelbar. Tedy ne v slově samém, nýbrž v tomto jeho užití jest jeho nečeskost; je to případ zcela analogický, jako když se na př. slova myslitelný (spojení myslitelné: spojení myšlené) užije ve větě »záchrana banky není myslitelná« nebo »to je myslitelně nejlepší způsob«. Tedy slovo bezprostřední paušálně zamítati by bylo nesprávné. K vyjádření představy, pro niž bylo utvořeno, je ho třeba; ale právě jen pro to. Není tedy chybné jako termín odborný, filosofický nebo právnický označující tuto představu, a není také proto chybné, užije-li se ho i v praxi obecné v hranicích tohoto jeho významu, t. j. když mluvící jím vyslovuje opak představy »prostřednictvím« buď skutečně vyjádřené anebo ze souvislosti patrné. Nepokládali bychom tedy za chybu, napíše-li spisovatel na př., »že generace Nerudova začíná čerpati z literatur západních bezprostředně«, je-li jasno, že bezprostředně má tu znamenati »ne prostřednictvím německým, bez prostřednictví cízího«. Bylo by sice možno užíti i zde slova »přímo«, ale představa opaku (prostřednictvím — bezprostředně) by tím výrazu nedošla. Ve všech ostatních případech, kde slova bezprostřední, bezprostředně nemají tohoto určitého a přesně vymezeného významu, lze pokládati užití slova bezprostřední za nečeské.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 7, s. 220-221

Předchozí Bekaný

Následující Drdy

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1