Časopis Naše řeč
en cz

Salakušky

[Hovorna]

(pdf)

-

V nedělní Literární příloze Nár. l. vytiskl Ypsilon 24. ún. a 2. bř. 1924 rozmarné vypravování, jak sám i s † Frant. Bílým pátral, co jsou »salakušky«, o jejichž prodavači se dočetl v pražském adresáři, až vypátral, že to je zboží lahůdkářské, sardinky, anžovičky, pomoranče, bonbony, ruské sardinky, okurčičky, sardelová očka atd., a jak se konečně od prof. Žákavce dověděl, že Rusové salákuša (salákuška) říkají sprotám (Clupea sprattus), které uzené nebo naložené jako »ruské sardinky« bývají ve všech lahůdkářských obchodech. Tedy z ruštiny přešlo slovo to k nám. Ale ani v ruštině asi není to slovo domácí, nemá k tomu znění dosti slovanského; je to však slovo známé i malým slovníkům ruským. Kde hledati původ, ukazuje poznámka Daľova rus. slovníku (podle něhož s. je tažná rybka z Baltického moře, z rodu sledí): čuchonskij oběd: salakuška s prostokvašej (kyselým mlékem). Ve finštině znamená salakka rozl. podlouhlé, tenké předměty (na př. kolík a p.) a také bělici (Cyprinus alburnus), s týmže významem je u Estů slovo salakas, u Vepsů salag. Rusové přejali asi od některého ze sousedních finských rybářských kmenů jméno drobných rybek i se zbožím, dali mu svou koncovku -uša, -uška a omezili je na druh rybek, s kterým se asi nejvíc obchodovalo.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 5, s. 158

Předchozí Parita

Následující Se

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1