Klenčí

[Hovorna]

(pdf)

-

Nebušický farář, pan Ivan Kitzberger píše nám ještě o tomto jméně: »Jsem rozen v Domažlicích, říkají nám Honďáci s přídomkem z Bacánova. (Honďáci se říká rodákům domažlickým proto, že se v starší době jmenoval každý druhý Jan, domažlicky Onda nebo Honda, každý třetí [156]byl Adam nebo Hadam; a přídomek z Bacánova je po bývalém domažlickém »národním« jídle, bacánu, t. lehkém těstu, prudce pečeném, jako nadýchaném, hedvábném, nadívaném jablky nebo podobně a dobře omaštěném). Už jako student pomáhal jsem profesorovi Hruškovi, když sestavoval dialekt. slovník chodský. Jako student jsem si všímal řeči lidu. Vždy jsme chodili do Klenčí, nikdy do Klenče. Kamarádi byli z Klenčí, ne z Klenče. Nebožtík můj otec, prostý člověk, psával vždy do Klenčí, pamatuji to určitě. Kleneč mívala jen c. k. pošta na voze poštovním, černožlutě natřeném: na jedné straně Kleneč, na druhé Klentsch. Jednou jsme měli i služku z Klenčí.« — Také prof. dr. J. Thomayer, rodák trhanovský, píše (ve Zvonu 12, 274) jen: přes Klenčí, v Klenčí, Klenčím táhli, ke Klenčí.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 5, s. 155-156

Předchozí Jednobřišný

Následující Koc