Habry

[Hovorna]

(pdf)

-

(E. K.) Původní jméno bylo čísla jednotného, Habr; na př. panoše Jan z Habru (Arch. Č. 15, 348 z r. 1473); tvar množný se však vyskytuje už v 16. stol. Jméno Habr je totožné s jménem stromu habr (carpinus betulus) a vzniklo asi podle význačného habru, podle něhož nazvána dědina poblíž něho vzniklá (U habru — Habr). Podstatné jméno habr vzniklo přesmyknutím ze staršího hrab. Protože mezi souhláskami b-r nebylo tedy hlásky jerové, z níž by bylo mohlo vzniknouti způsobem náležitým za určitých okolností e, zněl 2. p. množ. (když se ho začalo užívati) z Habr a příd. jméno habrský; oba tvary jsou dosvědčeny: Kryštof z Habr (Arch. Č. 28, 235 z r. 1540) a nějaký Habrský (t. j. člověk odtamtud, Arch. Č. 14, 344 z r. 1518). Ale do takových skupin jako br, tr a p. vkládá se velmi brzo podle jiných slov (matka — matek a p.) t. zv. vkladné e: na př. sestra — 2. p. množ. sestr, pak sester; játra — 2. p. mn. jatr, pak jater atd.; pod. v přídavných jménech: sestrský — sesterský, mistrský — misterský, jatrní — jaterní atd. Stejným způsobem z tvarů Habr (2. p. mn.) a habrský vznikly časem tvary z Haber a haberský. Kryštof z Habr, výše uvedený, nazývá se v téže listině na jiném místě Kryštof z Haber, z čehož možno souditi, že se v té době vyskytovaly oba tvary vedle sebe. Z téže asi doby je doklad i pro příd. jméno haberský: Čakovec s Haberským (Arch. Č. 6, 316 z r. 1505). Nutiti se do tvarů z Habr, habrský by bylo nemístné archaisování; neříká-li lid z Habrů, nýbrž z Haber, je to tvar správný a přirozeně vzniklý. To platí i o příd. jméně haberský. — Golčův Jeníkov je jméno složené ze dvou slov, která jsou v podstatě téhož tvaru a jen různého stáří. Jeníkov je příd. jméno přivlastňovací, jehož dnešní tvar zní Jeníkův, a bylo to tedy jméno hradu, dvora a p., jehož vlastník slul Jeník (pod. jako Benešov, Vilémov, Ondřejov a j.). Jména Golčův se mu dostalo později na rozlišení od jiných Jeníkovů po svobod. p. z Golče, jemuž byl darován 1636 po zabrání statků trčkovských. Protože jsou obě jména tvar týž, sluší je skloňovati stejně, t. j. z Golčova Jeníkova, 6. p. v Golčově Jeníkově (nikoli v Golčovu).

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 3, s. 93

Předchozí Garde-robe, garderobière

Následující Chiasmus