Snažiti se

[Hovorna]

(pdf)

-

(E. M.) je sloveso odvozené od podst. jm. snaha, jehož původní význam byl »síla«. Znamenalo tedy snažiti se pův. sílu, práci vynakládati, pracovati, přičiňovati se. Určení substantivní se družilo k němu buď v platnosti kausální, příčinné (proč?), nebo v platnosti směrové (kam?). V případě prvním stálo při slovese snažiti se podst. jm. s předložkou o (na př. lidé … sě velmi snažie o čistotu tělesnú Mil. 94 a), v případě druhém bývaly předložky k s 3. p., na se 4. p., nebo také prostý genitiv cílový (na př. aby sě tiem mohl každý učiti, k svému sě jazyku viece snažiti Dal C 3 a; protož vší pilností snažme se na ně a zbíme je všecky až do [64]jednoho Háj. 52 v). Oslabením významu původního přiblížilo se sloveso snažiti se t. zv. slovesům modálním a začalo nabývati významu »něco (usilovně) chtíti«. V tomto významu se pak doplňovalo buď infinitivem (při předmětech stejných, na př. oni to dokonati inhed snažichu sě Mil. 23a) anebo předmětnou větou se spojkou aby (na př. tak se snažím, abych je vzdělal Jer. 31, 28). V nové češtině mívá sloveso snažiti se při sobě buď předl. o se 4. pádem v pojetí předmětném (snažiti se o zdar, prospěch a p. něčeho) anebo infinitiv a větu s aby (snažím se to učiniti, abych to učinil). Jiné vazby, na př. snažiti se k něčemu, jsou buď archaistické, anebo jsou napodobením vazeb a sloves významem příbuzných, na př. snažiti se za čím (podle pachtiti se za čím), a celkem málo běžné. Z posunutého významu slovesa snažiti se = usilovně chtíti vznikl pak novočeský význam slovesa snaha = Das Anstreben.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 2, s. 63-64

Předchozí Roura

Následující Tikati, tíkati