»Skončiti s něčím«

[Short articles]

(pdf)

-

»Bude možno skončit s obtížemi, zmizí-li z naší vzájemné politiky otázka prestyže«. Tak se vyjádřil podle novinářských zpráv jeden z našich ministrů 30. října 1923. To patrně má znamenati, [53]že budeme moci skoncovati, se světa sprovoditi nějaké ty obtíže, které ještě zbývají.

To je vazba, která v té strakatině vazeb a rčení, jimiž hýří dnešní náš spisovný jazyk, při nejmenším je řídká, objevuje-li se vůbec. Jak vznikla, je snadno říci: napodobením vazby sloves začíti, počíti s něčím, která, má-li se tak vyjadřovati předmět počínání, je jen odvarem něm. vazby »mit etwas beginnen«. O tom jsme vykládali již 3, 21. České vazby jsou se 4. p. předmětu nebo s neurč. způsobem, tedy na př. začal hádku, obchod, řeč a p., nebo začal se hádati, vésti obchod, mluviti, začalo se stavěti a p. Instrumentál s předl. s je možný jen, kde se má vyjádřiti něco, co provází začátek nějakého děje: začneme s pomocí boží, s chutí, začal s málem, s tisícem korun a p. Pouhý instrumentál se klade, kde se vyjadřuje, co bylo začátkem nějaké činnosti: řečník začal uvítáním hostí, kněz modlitbou, učitel výkladem, co znamená to a to slovo.

A stejné jsou vazby sloves končiti, skončiti, ukončiti, zakončiti a p. Můžeme zase skončiti řeč, skončiti ji s ostudou, začíti večerní zábavu zpěvem a ukončiti tancem, začíti mariášem a skončiti barvičkou. Skončiti můžeme ovšem také s obtížemi; ale to znamená, že se naskytly obtíže, které nám bránily dostati se ke konci; jinak je tato vazba tak nečeská, jako kdyby někdo řekl, že žák dokončil s úlohou m. dokončil úlohu.

Jinak ovšem vazba skončiti s něčím zní tak dokonale nečesky, že bohdá za několik let budeme již čísti na př., že se již skončilo s opravnými pracemi v Národním museu.

Naše řeč, volume 8 (1924), issue 2, pp. 52-53

Previous Arnošt Kraus: Kdo zavinil novinářskou češtinu v Husových listech

Next Z. (= Josef Zubatý): Loutková princezna