Časopis Naše řeč
en cz

Kamarýt

[Drobnosti]

(pdf)

-

Příjmení Kamarýt známe z dějin našeho písemnictví i z doby dnešní; bývaly i šlechtické rody toho jména, jako zemanské rodiny Kamarýtů ze Sulevic, z Žirovnice, patricijská rodina Kamarýtů z Rovin. V listech právních i soukromých z doby starší čítáme jméno to dosti často; v rejstřících Archivu českého je lze stopovati až do 15. století. Psává se všelijak; nejčastěji Kamarét (vlastně Kamaret, bez znaménka délky, jako se vůbec psávalo), také Kamareth, někdy i Gamaret, Gamered a pod. Pozdější znění Kamarýt vzniklo známým zúžením é v ý, jako na př. jméno byliny rýt ze staršího rét, rýma z réma (rheuma), obecné dobrý z dobré atd.

Toto jméno původně asi bylo jménem osobním, ne příjmením. V poslední třetině 15. stol. se setkáváme častěji s Kamarétem ze Sulevic, beze jména křticího, jehož místo zde zastává právě jméno Kamarét. V Arch. č. 7, 451 je na př. zápis komorního soudu ve při mezi tímto Kamarétem a panem Vilémem z Ilburka, a v něm čteme dvakrát plné jméno Kamarét a jednou (o téže osobě) Kameš. Kameš, slovo vyskytující se dnes jako příjmení, je domácký tvar osobního jména jako na př. Prokeš (Prokop), Bureš (Burián), Mikeš (Mikuláš), Kubeš (Jakub), Klimeš (Kliment) a pod.; to samo svědčí, že to bylo jméno osobní, ne [106]příjmení. Příjmení, t. j. původně nedědičné přídavky k osobním jmenům, nemívala takových domáckých tvarů, leda že se podle zaměstnání někdy pro malou postavu nebo na posměch říkalo někomu Řezníček, Kovařík, Purkrábek, Kniežek — Knížek a pod. (jen jména příbuzenství mívají podobné tvary jako jména osobní, na př. brach, brácha, bráška, kmoch, kmošek, kmošíček, strejda a pod.). Mimochodem přidáváme, že taková jména na -eš mívala hybné -e; skloňovalo se (a někdy se místy posud skloňuje) na př. Klimeš, Klimše atd. (jen jméno Beneš = Benedikt mívalo stálé -e; proto je také zdrobnělé Benýšek, Beníšek). Stalo-li se osobní jméno pak někdy dědičným příjmením, není to ovšem nic u nás ani jinde neslýchaného.

Slovo Kamarét je patrně cizí; svědčí o tom zejména i střídání hlásek k g. Obecného jména podobného znění u sousedních národů, které by mohlo býti základem jména Kamarét, také není (vlaš. camerata, frc. camarade, něm. Kamerad vešlo v okolních krajích v obyčej teprv v třicetileté válce, a nebylo by z něho vzniklo č. Kamarét, Gamarét); musíme tedy hledati nějaké jméno vlastní. A tu zasluhuje povšimnutí, že naši předkové mívali v 14. a 15. stol. osobní jména z romantického básnictví západního, jež bylo tenkrát u nás velmi oblíbeno, jak dokazují již některé překlady ze 14. a zvláště 15. stol. I jména osobní se řídívají módou; vzpomeňme jen, co Štěpánek se u nás narodilo po sňatku bývalého následníka habsburského trůnu Rudolfa! Tak na př. nalézáme koncem 15. stol. v Čechách kněze Tristrama, probošta kláštera chotěšovského, o jiném panu Tristramu se dočítáme na př. v Arch. č. 13, 245 k r. 1510. V témže roce se objevuje »Laurin, služebník páně Trčkuov« (t. 278). Z podobných osobních jmen pocházejí příjmení starších i pozdějších Žibřidů, Zíbrtů (Siegfried, Seifert), Brunclíků a j. I Kavány, jejichž jméno lze sledovati do 15. stol., máme v podobném podezření; je to asi výslovností počeštěné romantické jméno Gawan, Gawein, jež snad s jinou, češtější koncovkou máme hledati i v příjmeních Kavín (»Jan Kavín z Píska« Arch. č. 13, 440. r. 1511), Kavina.

Mezi malostranskými sousedy se objevuje již ve 14. stol. jméno Parcifal (Parcziphal 1354, Johannis dicti Parcziphal 1379); Wenczeslaus Parcifal a Johannes Parcifall byli pochováni v kapli sv. Matouše v klášteře u sv. Tomáše (r. 1379; Tomek, Zákl. míst. 3, 34 a 47); r. 1413 byl na Novém městě Alb. Mixico (= Mikšík) Parczifal (Arch. č. 26, 424). jméno toto svědčí, že byla známa pověst o Parcifalovi, a z ní mohlo býti známo [107]i jméno Parcifalova otce, Gahmuret, někdy také Gamuret. Dostalo-li se toto jméno do úst českých, změnilo se g v k (jako ve jméně Markéta, ve slovech jako stč. krunt, kroš v. groš a mn. j.) a samohlásky prvních dvou slabik se zestejnily, jako na př. v slovech granadýr, kancalář, taras, Zdaraz místo grenadýr, kancelář, teras, Zderaz, candát m. staršího cendát, v apatéka (dnes apatyka), pargamén, parkamén m. apotéka, pergamén, v jižních Čechách v slovích jako Amaryka, apatyt, mataryje atd. A tak byl z Gamureta Kamarét. Na Malé straně měl r. 1461 —1472 v Tomášské ulici dům švec Kamarét (Camareth, Kamareth) a snad týž Kamarét (Camaret, Camareth) dům v ulici Pětikostelské, jejž prodal r. 1475 (Tomek, t. 44, 46); je-li náš výklad správný, byl tento Kamarét Čech, protože psali jeho jméno s K, C.

Dokázati ovšem správnost tohoto výkladu nelze. Ale pochybujeme, že by bylo snadno najíti výklad jiný, zvláště výklad pravděpodobnější.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 4, s. 105-107

Předchozí Fr. Švagerka: Řeč lidu v Račicích na Železnobrodsku

Následující Přindu, přindi

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1