[Hovorna]
-
Čtli jsme již několikrát zvolání »’káž pomoc«, s odsuvníkem (apostrofem) před slovem káž. Tento způsob psaní má zá[88]klad v domněnce, že káž je z jakáž, což je omyl. Bývalo zájmeno ký, ká, ké, které již v staré češtině je velmi řídké a v nové době žije jen ve zvolání jako »ký čert, ký ďas«, slovensky »ký parom, ká strela«, nehledíme-li k částici kéž, která je stř. r. téhož zájmena a k tvaru kým, jímž nahrazujeme 7. p. zájmena kdo (ten by podle tiem, tím a podle círk.-slov. cěm měl zníti ciem, cím). Jako nepíšeme »’ký čert«, není proč psáti »’káž pomoc«. K témuž zájmenu patří zvolání »kýho čerta, kýho výra«, jež je ve zvyku psáti podle lidové výslovnosti kýho místo kého.
Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 3, s. 87-88
Předchozí Kazimír Edschmid
Následující Klecanda