Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on (1) the etymology of the collocation "natahovat moldánky", (2) the declination of the name "petrovské Plže".

Dotaz:

Při čtení Twainovy knihy mě zaujalo spojení „natahovat moldánky“, kterému každý rozumí, ale uměl by ho běžný občan vysvětlit? Mnohokrát děkuji za objasnění.

Odpověď:

Moldánky jsou hudební nástroj. Slovníky jej popisují jako retnou píšťalku z rákosu (Slovník spisovného jazyka českého) nebo hudební pastýřský nástroj ze 4–8 rákosových píšťal (Příruční slovník jazyka českého). Podle Českého etymologického slovníku J. Rejzka je slovo odvozeno od rumunské provincie Multany, rumunsky Moldova (dnes Moldavsko). Nejpodrobnější výklad najdeme v Ottově slovníku naučném, který moldánky ztotožňuje s hudebním nástrojem známým pod jménem syrinx neboli Panova píšťala, popř. varhánky (Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako variantu frazému natahovat moldánky také natahovat varhánky). Ottův slovník dále nachází souvislost mezi hrou na moldánky a pláčem: „Nabírati moldánky slove tvář strojiti k pláči, asi proto, že obličej člověka hrajícího na moldánky podobá se tváři plačící.“

 

Dotaz:

Poraďte mi prosím, jak vyskloňovat správně místní název „petrovské Plže“. Našla jsem v článku obrat „do petrovských Plžů“, ale tady je zvykem spíše říkat „do Plží“. Jedná se o nářeční obrat?

Odpověď:

V Archivu lidového jazyka, který buduje dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, název Plže pro vinné sklepy v Petrově (také jméno místní části a ulice) ani apelativum plž ve významu ‚sklep‘ doloženy nejsou. Josef Jungmann však ve svém Slovníku česko-německém uvádí vedle maskulina plž v obvyklém významu (‚měkkýš‘) také femininum (ta) plž ve významu ‚sklep‘. Myslíme si tedy, že dané místní jméno je pokračováním tohoto feminina, správný tvar 2. p. mn. č. by měl znít Plží. Kdo nezná souvislosti a nežije v uvedené lokalitě, spojuje jméno Plže s maskulinem plž. Tvar 2. p. Plžů se objevuje i v odborné literatuře, srov. např. článek Josefa Šolce Petrovské Plže památkovou rezervací, Národopisné aktuality 1, 1985, s. 67–68.

Naše řeč, volume 93 (2010), issue 4-5, p. 272

Previous Veronika Štěpánová: Silnice se v zimě udržuje pouze pluhováním (O slovesech plužit a pluhovat)

Next Ludmila Uhlířová: Reflexe činnosti Kanceláře Slovníku jazyka českého v časopise Naše řeč