Časopis Naše řeč
en cz

Kolensky, kolenačky

[Answers]

(pdf)

-

(J. G.) Kolensky »na kolenou, po kolenou« známe z Jungmanna, Kotta, Bartoše a Hlavinky (Povaha česká v řeči, 1917, 151) jako slovo moravské, kolenačky jako slovo slovenské (podle Bartoše i na Moravě). Na př. se říká »kolensky prosil«; v Hádaní Pravdy se Lží 9 a je to slovo (netoliko jíti pro dobré sestry naší chci, ale i kolensky lézti hotova sem) moravismus, pochopitelný u Ctibora Tovačovského z Cimburka; u Kollára je podobný slovakismus (obcházela horu kolenačky v okolku); Hurban (Spisy 9, 86) píše: Biankovičová klesla kolenačky k divánu. Kolensky je tvar zřetelný. Kolenačky vzniklo asi přímým napodobením příslovcí přitvořených ku přít. přechodníku, zvláště ve východních nářečích častých, ležačky, klečačky, seďačky, stojačky (sloven. také ležiačky atd., s délkou ia, pocházející z tvarů -iac, -iaci). Západní nářečí mají v podobných tvarech s přehláskou -ěčky, -ečky, na př. ležečky, u Veleslavína a j. stoječky, u Rešela seděčky, jinde v starší době na př. chtěčky, nechtěčky, mlčečky, umlčečky (t. j. vmlčečky m. mlčečky, jako se říká vleže atd. m. leže), vespěčky (= ve spaní, spě).

Že by náš knižní jazyk měl nějaký zvláštní prospěch z toho, kdybychom v něj uvedli kolensky nebo kolenačky, nevěříme. Jsou to provincialismy; provincialismus může s prospěchem doplniti nebo opraviti jazyk společný všem nářečím, není-li v něm vhodného nebo správného slova (ale i tu se musí krajové slovo upraviti podle pravidel knižního jazyka), jinak však se jím knižní jazyk jen zdánlivě obohacuje a spíše se činí nejednotným. »Na kolenou, po kolenou« jsou výrazy docela správné a každému příslušníku československému srozumitelné, a není proč je nahrazovati slovem, kterému bychom teprve musili zvykati. Vždyť ani nelze říci, že by kolensky, kolenačky snad znělo kdovíjak krásně. A pak: příslovce kolensky by mělo míti oporu v přídavném kolenský, jehož v knižním jazyce není, a příslovcí na -ěčky, -ečky se západní čeština sama vzdala (slov na -ačky ani neměla).

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 5, p. 157

Previous Kabeš, Půta, Pulda, Pexider

Next Maštera