Časopis Naše řeč
en cz

Širůček, Sirůček

[Short articles]

(pdf)

-

Došel nás dotaz, co znamená příjmení Sirůček (někdy bratrským pravopisem také Syrůček). Mluvnickou úvahou bychom dospěli soudu, že býval původní tvar Sirótček, Siruotček, což by byl zdrobnělý tvar jména Sirotek. »Sirotků« nalézáme v právních zápisech od 15. st. dost; říkali tak nejprve skutečným sirotkům, lidem v mládí osiřelým, říkávali jim někdy tak, i když dospěli, a jméno to se pak i dědívalo (v lat. listinách z r. 1480, 1481 čteme v Arch. č. 16, 215 a 225 jméno dominus Johannes dictus Sirotek de Lichtnburg, r. 1465, zase v lat. listině t. 18, 342, Paulus Or[145]phanus de Wrssowicz, kde tedy »Sirotek« přeloženo). Ale vadí nám dvě věci. Předně, že by v staré době ostatní pády příjmení Sirůtček, Sirůček asi zněly Sirotečka atd. (jako bylo na př. obůjček, oboječka), jakých nenalézáme, a za druhé, že dokladů i tvaru Sirůček je v staré době velmi poskrovnu. Máme po ruce jen z r. 1486 z Arch. č. 28, 694 doklady »na Sirůčkový pastvě«, »na Sirůčkovi« (čekali bychom »na Sirotečkově pastvě, na Sirotečkovi«, protože tenkrát se jistě ještě zřetelně cítilo, co znamená jméno Sirotek, a bylo by se cítilo, i co znamená Siruotček); a v této době nesmíme k tomu zapomínati, že psané s lze čísti i š.

Příjmení Široký čteme od 15. stol. dosti často. Bylo to nejdříve označení osoby tělem široké, někdy snad i posměšné, pak z toho bylo i dědičné příjmení. V Arch. č. (sv. 15, 26, 28, 32) nalézáme na př. v letech 1445—1450 příslušníky rodiny Širokých z Mirovic. A stejného rázu je patrně i příjmení Širóček, Širuoček, Širůček; zrovna z něho cítíme dobrácký posměšek osoby malé, ale široké v ramenou nebo v pase. V rejstřících svazků 6, 13, 16, 17, 21, 28 bychom shledali pěknou hromádku Širůčků i žen Širůčkových z let 1476—1538. Srovnáme-li to vše, zdá se nám, že tvar Sirůček vznikl nějak ze Širůček, což právě u jména, jehož význam časem upadá v zapomenutí, snadno lze chápati; stačí nedopatření v nějakém zápise nebo v matrice, nesprávné čtení zápisu, a příjmení je pojednou změněno. Jsou u příjmení snadno možné i změny hláskové na písmě nezávislé. Z příď. jm. švižný výslovnost novodobá udělala svižný a brusy musí učiti, jak máme psáti (zdá se, že zde působila snaha rozlišiti dvě podobné hlásky téhož slova); a něco takového se mohlo státi i s naším jménem.

Ale Sirůčkové ať se píší dále, jak se psali posud. Předně nevíme, je-li náš výklad správný, za druhé by mohli míti opletačky s úřady, kdyby se začali psáti jinak, než jsou zapsáni v matrice, a za třetí bychom neradi, aby snad naší vinou prohloupili jako Rubešův pan Trouba — Traube.

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 5, pp. 144-145

Previous Josef Janko: Kamarýt; Keprta; kredlech

Next Několik slov a tvarů