Časopis Naše řeč
en cz

Želatina

[Answers]

(pdf)

-

(J. I.) Slovo želatina je původu francouzského, souvisí s franc. slovesem geler (= mrznouti) a to s lat. gelare. Protože je to slovo zdomácnělé a obecně užívané, přizpůsobujeme je českému pravopisu a píšeme je tak, aby je správně mohl vyslovovati i ten, kdo nezná výslovnosti písmen francouzských; proto píší Pravidla českého pravopisu, jimiž se pro jednotnost českého pravopisu sluší říditi, želatina, nikoli želatýna (jak by bylo psáti zcela foneticky), protože koncovka -ina (-in) je i v přejatých slovech zdomácnělých velmi častá a zachovává se i v přepise českém: píšeme angina (nikoli angýna), nikotin (nikoli nykotýn), rutina (nikoli rutyna) a pod. Píší-li někteří spisovatelé odchylně od Pravidel čes. pravopisu gelatina, je to buď umíněnost nebo neznalost českého pravopisu. Ještě malichernější jest zaváděti i výslovnost gelatina (s g místo ž) — učenost na nepravém místě. Slovo gelatina nevzniklo v jazyce latinském (jako geniální, generace a pod.), nýbrž je to slovo novější, vzniklé v jazyce francouzském; nejstarší jeho doklad francouzský je z r. 1611, do Slovníku Akademie francouzské bylo připuštěno teprve r. 1835, němčina je zná od r. 1727. Je to tedy slovo francouzské a sluší je tedy také tak vyslovovati. Nutiti se do výslovnosti latinské při tomto slově novodobém bylo by právě tak zbytečné, jako kdybychom místo ženijní sbor zaváděli výslovnost genijní anebo říkati inženýru pane ingenýr.

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 2, p. 64

Previous »Z Minsku do Varšavy«

Next Ministerstvo školství a národní osvěty,