Hvězdnost
Hana Konečná
[Short articles]
-
K zamyšlení nad tímto slovem mě přivedla jeho větší frekvence zejména v poslední době v souvislosti s televizní soutěží Česko hledá superstar a pak také reakce jednoho pisatele internetového článku o koncertu americké vokální skupiny. Ten píše: „Když jsem odcházel (z koncertu) plný dobré nálady, napadla mě najednou drobná myšlenka. Právě teď se hledá česká superstar. Porota, která ji vybírá, občas pronese něco v tom smyslu, že daný adept není dost hvězdný. Nevím, co oni považují za hvězdnost, ale dnes večer jsem viděl velkou hvězdu, od které by se ty hledané, ale i ty stávající mohly učit.“ Zajímalo mě, co si pod tímto slovem máme v tomto kontextu představovat.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ)[1] jsem slovo hvězdnost nenašla. Větší úspěch jsem měla v Příručním slovníku jazyka českého (dále jen PSJČ), kde je heslo hvězdnost, -i f. ‘básnicky ráz hvězd‘ uvedeno, i když je označeno * jako výraz málo užívaný[2]. Substantivum hvězdnost – s charakteristikou ‘ráz daný přítomností populárních osobností (hvězd)‘ i s příkladem hvězdnost festivalu – jsem pak našla v Nových slovech v češtině[3].
[223]Slovo hvězdnost je správně utvořeno, formálně se řadí mezi názvy vlastností. Podle Příruční mluvnice češtiny[4] se jedná o pojmenování, které vlastnost či vztah vyjádřené fundujícím adjektivem (v našem případě hvězdný), chápaným jako příznak substance (v našem případě hvězda), převádí do slovního druhu substantiv, přičemž se příznak (hvězdný, podobně jasný, nemocný) pouze emancipuje od svého nositele a chápe se jako nezávislý (hvězdnost, podobně jasnost, nemocnost). Z tohoto malého exkurzu do slovotvorby je zřejmé, že význam slova hvězdnost (v námi sledovaném kontextu) je třeba odvodit z významu adjektiva hvězdný.
V SSJČ i PSČJ jsou u tohoto adjektiva uvedeny významy: 1. vztahuje se k substantivu hvězda, 2. v knižním vyjádření znamená ‘plný hvězd, hvězdami ozářený nebo ozdobený‘. Polysémní substantivum hvězda má v obou slovnících vedle základního významu ‘nebeské těleso‘ mj. i význam přenesený ‘vynikající osobnost, nejčastěji umělecká (v SSJČ navíc: nebo osobnost sportovní, v široké veřejnosti známá a uctívaná)‘. Adjektivum hvězdný se tedy vztahuje jak k hvězdám – nebeským tělesům, tak i k hvězdám – populárním osobnostem. A tak nás neudivuje, že ve slovníku Nová slova v češtině[5] u adjektiva hvězdný najdeme významy (označeny jsou jako nové) i s příklady: 1. vztahuje se k populárním osobnostem: např. hvězdné obsazení filmu, hvězdná sestava mužstva: 2. ‘vynikající, špičkový‘: hvězdná kniha, hvězdná kariéra.
Výraz hvězdnost v návaznosti na významy adjektiva hvězdný by pak měl znamenat nejenom ‘ráz daný přítomností populárních osobností‘ (srov. výše, dále význam 1), ale i ‘výjimečnost, význačnost, případně souhrnné označení pro příznačné rysy populárních osobností‘ (dále význam 2). Jaké jsou ty příznačné rysy, to už je otázka např. pro psychology.
Na internetu na adrese www.seznam.cz se po zadání hesla hvězdnost zobrazilo 26 odkazů, z nichž jsem vybrala (s poukázáním na možný význam) jen některé: např. jakmile ovšem poprvé zazpívala (italská sopranistka M. L. Borsiová), dostala se co do hvězdnosti (2) Bocellimu na roveň; a přestože mu (režisérovi) Sandler skoro nesleze z plátna, nenechá jej provádět žádnou estrádní one man show, jelikož estetika filmu má navrch nad hvězdností (2) baviče, který se díky tomu stává hercem; přestaňme se třást: životy bohů a bohyň showbyznysu, odbývající se za vysokými zdmi mediálních simulací, jsou stejně fádní jako životy milionů věrných zevlounů a voajérů jejich hvězdnosti (2); a nezabrání tomu ani druhořadé (jak z hlediska hvězdnosti (1), tak uměleckých kvalit) herecké obsazení; hvězdnost (1) se pak v přímé úměře zvyšovala četností celebrit, od komorního šéfa českých doktorů až po elegantního italského herce Franka Nera.
V korpusu syn2000 jsem na slovo hvězdnost našla jen dva doklady. Jedná se opět o publicistické texty: několik let polistopadové éry pozměnilo sociální prestiž uměleckých profesí, poněkud zpochybnilo problematickou hvězdnost (asi 1) v souvislosti s masmediální tvorbou a v oblasti divadelního umění popřálo jen těm nejvěrnějším; v jeho charismatickém projevu zaznělo i vědomí herecké hvězdnosti (2), ovšem ono vědomí vlastní ceny je u něj stále oprávněné.
Z příkladů vidíme, že se slovo hvězdnost užívá ve více významech, v publicistice je dnes poměrně časté a má tendenci stát se výrazem zcela běžným.
[1] Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989.
[2] Příruční slovník jazyka českého 1, Státní nakladatelství, Praha 1935–1937, s. 1013.
[3] O. Martincová a kol., Nová slova v češtině, Academia, Praha 1998, s. 108.
[4] Příruční mluvnice češtiny (eds. P. Karlík, M. Nekula, Z. Rusínová), Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000, s. 138.
[5] O. Martincová a kol., Nová slova v češtině, Academia, Praha 1998, s. 108.
Naše řeč, volume 87 (2004), issue 4, pp. 222-223
Previous Ivana Svobodová: Lze zvolit pro pojmenování okolí Berounky Poberouní?
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1