Časopis Naše řeč
en cz

Plissé

[Short articles]

(pdf)

-

V »Časopise čsl. houbařů«, jenž mimo poučení odborné a praktické podává také hojně příspěvků z lidového názvosloví hub a jejich částí, byla 1, 272 a 2, 22 také zpráva, že výtrusovým lupenům hub v Bystřičce (v okr. vsatském na Moravě) říkají vrápky a rozlišují podle toho lišky »vrápkované« (pravé) od jiných hub liškám podobných. Bartošův slovník zná »vrapy« (jedn. č. vrap) jako pojmenování okrasných záhybů na částech oděvu (na sukních a j.), toho, čemu se v Čechách místy říká »varhánky« (pojmenováním pocházejícím od podobnosti s řadou píšťal na varhanách). Sterzinger (pod »Falte«) má toto Bartošovo slovo vedle jiných (jako skládky, náběrce, varhánky) v stejném významě. Drobné »vrapy« jsou vrápky; k tomu je sloveso vrápkovati, a nemusíme vykládati, jak velice se podobají lupeny na spodku kloboučku největší části hub ozdobným »skládkám« (anebo také »skladkám«) na sukních, na rukávcích a j. Této ozdobě oděvů se říká v městech obyčejně po francouzsku »plissé«, a čítáme často na domech nápisy hlásající, že »zde se plissíruje, plisíruje, plizíruje« atd. Pokusy tuto věc pojmenovati po česku, ať se navrhují slova stará (nabírati, nabíraná sukně) či tvoří nová (skládati, skládaná sukně, řásniti, řasovati), nenalézají ohlasu, asi proto, že slova navrhovaná mohou znamenati i něco jiného. Nebylo by možno užíti slov vrápky (»plissé«), vrápkovati (»plisser«)? Kdyby se jich ujaly naše učitelky, zvláště industriální, snadně by se rozšířila.

Starší tvar než vrap r. m. byl, jak se z dokladů zdá, vrapa ž. r.; slovo to znamenalo řasy, záhyby šatu (v dokladě z 15. stol., uvedeném v Čas. čsl. houbařů 2, 22, je také řeč o »vrapách« nějaké houby). Tak na př. vypravuje Comestor 302 a, jak Ježíš ušel zázračně hněvu Židů (Luk. 4, 30): »postúpivši (= ustoupivši) jemu, skála učini (= učinila) mu miesto jako tajnici (= tajný úkryt), a tu ješče šlépějě a vrapy rúcha jeho dávno vtiščené znamenati«. Podle toho jedn. č. slova »vrápky« by bylo lépe vrápka než vrápek, 2. p. mn. č. vrápek, a jiné pády mn. č. vrápkám, vrápkách, vrápkami. Tyto tvary jsou i pohodlnější, protože při nich není stejnosti ve znění 1. a 4. p. mn. č. (vrápky) se 7. p. (vrápkami).

V letošní zimě nosily naše dámy »pláště« (s rukávy; v rodě mužském by to tedy pláště nebyly) s životem hladkým a se spodkem v řídkých širokých řasách; takové hrubší ozdobě by se mohlo říkati vrapy, vrapování (vrapovaný plášť a pod.).

[46]Slova vrapa, vrap, vrápka, vrápek, vrapovati, vrápkovati atd. jsou řídká dnes i v starší době; proto bychom byli vděčni za zprávy, kde ještě žijí.

Naše řeč, volume 5 (1921), issue 2, pp. 45-46

Previous Věstiti či věštiti?

Next Zpřístupniti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1