Časopis Naše řeč
en cz

Kolokvium o uličním názvosloví

Milan Harvalík

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Významnou skupinou vlastních jmen, v níž se snad nejvýrazněji odrážejí mimojazykové vlivy a změny uplynulých let, jsou urbanonyma. Věnovala se jim jedna ze sekcí konference pořádané v roce 1993 v Brně, onomastický seminář v Modře-Pieskách[1] i mezinárodní vědecké kolokvium Urbanonymá v kontexte histórie a súčasnosti, které ve dnech 3.–5. září 1996 zorganizovala v Banské Bystrici tamní katedra slovenského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity M. Bela spolu s Jazykovedným ústavem Ľudovíta Štúra SAV a Slovenskou onomastickou komisí. Kromě slovenských onomastiků se kolokvia zúčastnili i hosté ze zahraničí – z Polska, Maďarska, Srbska, Chorvatska a Česka.

Přístup jednotlivých účastníků k tématu lze rozdělit do několika skupin. Teoretičtějším pohledem se vyznačoval referát P. Žiga (Bratislava) Vzťah apelatívum – urbanonymický objekt – urbanonymum a kategória času, místa urbanonym mezi toponymy si všímal ve svém příspěvku Urbanonimy w subsystemie toponimicznym R. Mrózek (Těšín).

Pozornost na vývoj a změny uličního názvosloví v starších dobách zaměřili M. Majtán (Bratislava) s vystoupením Vývin urbanonymie pred obdobím národného obrodenia a T. Laliková (Bratislava, Názvy brán a bášt v starej Bratislave).

Početnější byla skupina referátů týkajících se změn v 19. a 20. století až do současnosti, období, pro něž je charakteristický prudký vývoj měst a jejich urbanonymických systémů. Z archivních i ze současných pramenů čerpala materiál pro příspěvek K vývoji jmen ulic, náměstí, nábřeží a sadů v Chocni v minulosti a současnosti L. Olivová-Nezbedová (Praha), o jménech ulic a náměstí Topolčan v 19. a 20. století hovořila D. Slauková (Banská Bystrica), o přejmenovávání bratislavských ulic a náměstí v letech 1919–1920 I. Ripka (Bratislava). Z dalších příspěvků na podobné téma připomeňme referáty M. S. Čarkiće (Bělehrad) o změnách jmen bělehradských ulic v kontextu doby a D. Stolacové (Rijeka) o názvech ulic v Rijece v průběhu historického vývoje a v současnosti.

Významným motivačním zdrojem pro vznik urbanonym jsou zhruba od poloviny minulého století jména významných osob. Tento fenomén byl zpracován a rozebrán ve vystoupení M. Blichy (Prešov) Názvy ulíc podľa osobností.

V části příspěvků byla pozornost zaměřena na rozbory současného uličního názvosloví z hlediska jeho struktury a motivace. Posluchači se tak seznámili s analýzou názvů ulic, náměstí a dalších veřejných prostranství větších měst, jako je [100]Brno (H. Kneselová, Názvy veřejných prostranství v současném Brně), Štětín (S. Kania, Praktyka nazywania ulic Szczecina, J. Ignatowiczová-Skowronská, O nazwach ulic Szczecina pochodzących od apelatywów), Lodž (M. M. Nowakowská, Nazwy ciągów komunikacyjnych Łodži lat dziewięćdziesiątych) nebo Prešov (M. Imrichová, Štruktúrna charakteristika názvov ulíc) i menších lokalit (B. Frankowská-Kozaková, Nazwy ulic i placów w Gorzowie Wielkopolskim, S. Warchoł, Nazwy ulic i placów Frampola, województwo zamojskie).

Aktuální trendy ve vývoji urbanonym postihl referát M. Knappové (Praha) Vývojové tendence v proměnách české, zvláště pražské urbanonymie, o zobecnění tendencí posledních let se na urbanonymickém materiálu z řady postkomunistických zemí pokusil P. Odaloš (Banská Bystrica) v příspěvku Urbanonymá v procese spoločenských zmien 90. rokov. Vlivem politických a společenských změn 20. století na systém českých urbanonym se zabýval M. Harvalík (Praha) ve vystoupení Uliční názvosloví a společenské faktory, změny jmen ulic v středoslovenských městech po roce 1989 analyzovala O. Němčoková (Banská Bystrica).

Dílčí okruh problémů, odraz mezijazykových kontaktů v urbanonymii, nastínily referáty A. Belchnerowské (Štětín, Relacje polsko-niemeckie w nazewnictwie miejskim Szczecina), M. Dujčáka (Prešov, Názvy miestnych častí ukrajinských obcí na východnom Slovensku) a M. Dudka (Nový Sad, Slovenské urbanonymá v podmienkach enklávneho vývinu).

Ať už si referující všímali ve svých příspěvcích kteréhokoliv z uvedených aspektů z nejrůznějšího úhlu pohledu, vesměs se potvrdilo, že pojmenovávací tendence a motivační okruhy užívané při volbě jmen jsou si blízké bez ohledu na stát, v němž leží lokalita, jejíž urbanonymie byla zkoumána. Při volbě a standardizaci urbanonym je nutné přihlížet k názoru jazykovědců (naštěstí je už pravidlem, že příslušní odborníci bývají členy městských komisí pro tvorbu uličního názvosloví), nezbytným požadavkem je všestranná jazyková kodifikace urbanonym a jejich bezproblémové začlenění do běžné komunikace. Tomuto účelu nejlépe vyhovují jednoslovná jména. Vícečlenné názvy, které mnohdy obsahují přívlastek neshodný, bývají obvykle v neoficiálním užití zkracovány. Jména by měla být pokud možno volena originálně a s ohledem na objekt, který označují.

Všechny referáty by si jistě zasloužily podrobnější zhodnocení, více pozornosti bychom mohli věnovat rovněž diskusím, které je následovaly, ale vzhledem k tomu, že sborník z kolokvia vyjde zásluhou organizátora P. Odaloše a jeho kolegů už v prosinci 1996, budou moci případní zájemci najít bližší informace přímo v něm. Nezbývá než poděkovat za skvělé zorganizování celého kolokvia a popřát všem z Banské Bystrice mnoho úspěchů v přípravách dalších stejně zdařilých akcí.


[1] Referáty z obou těchto akcí vyšly ve sbornících Brno – město uprostřed Evropy (Sborník konference Brno – město uprostřed Evropy pořádané ve dnech 2.–4. 12. 1993 v rámci akcí oslav 750 let udělení městských privilegií Brnu), ed. M. Jelínek, Brno 1994, a Urbanonymia (Zborník prednášok z 2. celoštátneho onomastického seminára Modra-Piesky 8.–10. októbra 1986), ed. P. Žigo, Bratislava 1988.

Naše řeč, volume 80 (1997), issue 2, pp. 99-100

Previous Radoslava Brabcová: Dvacáté páté vydání Stručné mluvnice české

Next Iwona Juchełková, Jiří Zeman: Práce o fungování polštiny v současných společenských podmínkách

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1