Časopis Naše řeč
en cz

Páternoster

Ludmila Švestková

[Short articles]

(pdf)

-

Výtah s nepřetržitým plynulým pohybem[1] neboli oběžný výtah má v technickém světě zcela neobvyklé jméno — páternoster. Jak vzniklo toto pojmenování?

I těm, kteří vědí, že Pater noster znamená latinsky Otče náš a že podle tohoto začátečního oslovení Boha Otce je nazvána i celá modlitba Páně — česky Otčenáš, může být právě nepochopitelný tento zdánlivě náboženský název veskrze technického zařízení.

Je to typický příklad synekdochy. Nejen tím, že první invokace Pater noster dala jméno celé modlitbě,[2] ale že sám tento název jediné modlitby (Pater noster) se stal i názvem většího modlitebního celku utvořeného opakováním této modlitby — v dnešní češtině zvané růženec (stč. páteř).[3]

„Když se stalo zvykem modlit se více Otčenášů za sebou, odpočítávaly se na kuličkách z růžového dřeva, navlečených na provázcích. Proto paternoster označovalo každou kuličku v růženci. Odtud byl snadný přechod k tomu, aby paternoster označovalo růženec celý, a toto označení se udrželo, i když se od 12. stol. střídají v růžencové modlitbě Otčenáše se Zdrávasy. V takovémto růženci se neříkalo paternoster kuličkám všem, ale jen velkým, při kterých se modlí Otčenáš.“[4] Od konce 15. stol. se setkáváme s názvem pater pro celý růženec. Tak lze vysvětlit nejen stč. název růžence — páteř (hanácky páteřek), ale i názvy všeho, co se jen růženci podobá jako šňůře navlečených korálků či výstupků. Tomuto přirování vděčí za své české jméno i páteř (columna vertebralis) v anatomii.

Podobně i v technické terminologii byly nazývány zařízení a přístroje, které svým nepřetržitým pohybem i jednotlivými články připomínaly šňůry růžence, slovem páternoster: tedy čerpadla na vodu, písek, součásti vodních rypadel, výtahy na cihly atd. Masarykův slovník naučný[5] uvádí jako „hlavní princip páternosteru nepřetržitý řetěz nebo lano, s nímž stoupají a vracejí se police nebo nádoby“. Podobně i Příruční slovník naučný[6] charakterizuje páternoster jako „zdviž s nepřetržitým plynulým provozem, s korečky, kabinami apod. uspořádanými v uzavřeném řetěze“.

Protože se tohoto druhu výtahu s nepřetržitým plynulým pohybem užívá i při dopravě osob do vyšších pater, vznikl pro jeho název lidový výklad založený na představě, že nás přístroj nosí (NOS) do vyšších pater (PATER), tedy PATERNOS, a rýmující se koncovka TER. Z nedostatku znalostí rodí se tak leckdy vtipná, leč mylná lidová etymologie.


[1] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978, s. 330.

[2] Stejně tak i v češtině a v dalších jazycích. Srov. knihu E. Smidaka Pater Noster, Vater Unser, Our Father, Notre Père, Padre Nostro (Avenira-Stiftung, Luzern 1982), kde kromě obrazů světových malířů inspirovaných touto modlitbou najdeme i její text v různých jazycích všech světadílů.

[3] Srov. V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1971, s. 437.

[4] A. Schmidtová, Středověké latinské metonymie, Listy filologické 78, 1955, s. 28.

[5] Masarykův slovník naučný 5, Praha 1931, s. 559. Srov. i Příruční slovník jazyka českého 4, Praha 1941—43, s. 138.

[6] Příruční slovník naučný 3, Praha 1966, s. 535.

Naše řeč, volume 75 (1992), issue 3, p. 168

Previous Libuše Čižmárová: Design, či dizajn? Designer, designér, či dizajnér?

Next Miloš Dokulil, Petr Sgall: Anketa Pražského lingvistického kroužku o jazykové kultuře