Časopis Naše řeč
en cz

Směr obchozu?

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

Tento nápis a šipka ukazovaly cestu od zastávky autobusu na jednom z pražských stavenišť. Je slovo obchoz správně utvořeno? Zdá se, že by připadalo v úvahu spíše slovo obchod, ale to je výraz, který už má význam zcela jiný. Od původu sice slovo obchod také souviselo se slovesy obcházet, (ob)chodit, protože obchodník dříve neobchodoval na jednom místě, ale obcházel dům od domu. Dnes už se nám však souvislost se slovesy chodit, obcházet u výrazu obchod vytratila. Slova obchod nelze tedy ve významu obcházení užít.

S jinými slovesnými předponami se většinou pojí jen slovní základ -chod: podchod, nadchod, příchod, přechod, průchod, východ, odchod, ale také schod, důchod (něco, co dochází) ap. Slovník spisovného jazyka českého (Praha 1960—71) uvádí i výrazy se základem -choz; kromě známého slova ochoz jsou to slova archaická (např. ze Z. Wintra příchoz, odchoz ve významu příchod, odchod) a odborné termíny ochoz, přechoz (z myslivosti), výchoz (z geologie). Bezpředponové substantivum je jedině chod.

Od slovesa hodit podobného hláskovým složením, ale rozdílného vidu, je obdobné bezpředponové substantivum — hod. (Předponová substantiva s nulovou příponou mají pak zakončení -z; představují kromě slangového ohoz převážně odborné termíny sportovní, technické, zemědělské aj.: nadhoz, zához, odhoz, shoz, výhoz.)

Substantiva související se slovesy hodit, házet mají tedy — kromě bezpředponového substantiva — podobu zakončenou na -z. Substantiva související se slovesy chodit, -cházet jsou spíše zakončena na -d, řidčeji na -z. Můžeme tudíž konstatovat, že výraz obchoz (zvláště jako odborný termín) je ve významu ‚obcházení‘ utvořen správně.

Uveďme ještě, že v dějovém významu ‚obcházení‘ by dobře vyhovovalo slovo obchůzka; nápis Směr obchůzky by představoval protějšek obvyklého nápisu Směr objížďky. Výrazy typu obchůzka, objížďka, zajížďka, projížďka ap. by vyhovovaly v podobných případech zvláště proto, že mají jen význam dějový, zatímco substantiva bez přípony vyjadřují vedle významu dějového (častěji) místo (podchod, nadchod, průchod podobně jako nadjezd, podjezd), resp. inklinují k jiné změně významové: sjezd, zájezd, schod, důchod aj. Výraz obchůzka už má však také význam další, a to pochůzka (i když ani význam ‚obcházení‘ nelze vyloučit).

Závěrem shrnujeme, že výraz obchoz je utvořen správně a nelze proti němu mít námitky. Správně je utvořeno i spojení obchozí cesta, i když adjektivum obchozí působí nezvykle. Vzpomeňme však na podobně utvořená adjektiva jako výchozí, příchozí, průchozí, předchozí.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 3, p. 162

Previous Radoslav Večerka: Životní jubileum Jana Chloupka

Next Alena Polívková: Avivážní prostředky