Časopis Naše řeč
en cz

Třetí mezinárodní sympozium Český jazyk a literatura v zahraničí

Jiří Hasil

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Jedním ze stěžejních úkolů ústavu slovanských studií Univerzity Karlovy (dále ÚSS) je podporovat rozvoj široce chápané bohemistiky v zahraničí a propracovávat teorii a praxi výuky češtiny pojímané z hlediska předmětu zkoumání jako cizí jazyk.[1] Plnit tento lingvistický a ligvodidaktický úkol pomáhá ÚSS také pořádáním pravidelných setkání našich a zahraničních bohemistů. 1. mezinárodní sympozium o bohemistice v zahraničí bylo uspořádáno na FF UK při příležitosti 20. běhu LŠSS v r. 1976. Na ně tematicky navázalo 2. sympozium v r. 1979. Kromě toho ÚSS v r. 1984 uspořádal v Poděbradech 1. metodologickou konferenci o výuce češtiny jako cizího jazyka.[2]

3. mezinárodní sympozium nazvané Český jazyk a literatura v zahraničí se konalo v Praze v době od 17. do 25. srpna 1986 v rámci jubilejního 30. běhu LŠSS. Jeho propojení s LŠSS se ukázalo jako velmi prospěšné, neboť umožnilo [99]koordinované řízení obou akcí ze strany vedení ÚSS, dále pak společné využití některých akcí a materiálů a konečně i vzájemné setkání účastníků sympozia a LŠSS i účast některých pokročilých účastníků LŠSS na jednání sympozia.

Hlavním posláním sympozia byla výměna teoretických a praktických zkušeností při výuce češtiny, české literatury, kulturních a politických dějin na zahraničních vysokých školách, informace o stavu bohemistiky v jednotlivých zemích a perspektivy jejího dalšího rozvoje, popř. informace o překládání české literatury a o kulturně osvětové činnosti v zahraničí. Z naší strany byl podán obraz současné čs. jazykovědy, literární vědy, literatury, kulturní politiky a kultury vůbec, informace o práci ÚSS a přehled o naší současné knižní produkci. Sympozium též umožnilo setkání význačných bohemistů a slavistů působících na zahraničních vysokých školách, v akademických ústavech a kulturních institucích s našimi předními vědeckými a kulturními pracovníky. V neposlední řadě se také posuzovaly formy spolupráce a podpory činnosti zahraničních bohemistických pracovišť.

Jednání sympozia se aktivně účastnilo 23 zahraničních bohemistů z 12 zemí a 8 bohemistů z ČSSR. Celkem bylo předneseno 31 referátů a 43 diskusních příspěvků. Referáty je možno rozdělit do čtyř vzájemně se prolínajících skupin.

Českoslovenští účastníci podávali informace o stavu bádání v oblasti široce chápané bohemistiky na různých pracovištích, informovali o hlavních oblastech výzkumu v uplynulé i současné pětiletce a o práci ÚSS, ÚJČ, jakož i dalších vybraných kateder FF UK.

Hlavní referát Problematika studia a výuky češtiny v zahraničí přednesl Jan Petr (ÚSS). Jaroslav Tax (ÚSS) referoval především o vědeckém a organizátorském poslání Ústavu slovanských studií. Další referáty přednesli: Antonín Bytel (ÚSS), Výuka češtiny na Ústavu slovanských studií; Vítězslav Rzounek (FF UK), Problémy současné české literatury a literární vědy; Jan Kořenský (ÚJČ), Akademická mluvnice češtiny; Zdeněk Hlavsa (ÚJČ), Poválečný vývoj jazykovědné bohemistiky; Jan Kuklík (ÚSS), Česká kultura v antifašistickém odboji; Antonín Robek (FF UK), Dějiny české a slovenské etnografie a folkloristiky.

Druhá — a nejpočetnější — skupina referátů se dotýkala problematiky historie i současného stavu výuky českého jazyka a literatury na zahraničních vysokých školách. Někteří referenti se dotkli i problematiky didaktické. Byly předneseny tyto referáty:

Bernd Koenitz (NDR), Bohemistika na Univerzitě Karla Marxe v Lipsku; Mieczyslaw Basaj (PLR), Současný stav polské bohemistiky; Svetomir Ivančev (BLR), Český lektorát na sofijské univerzitě po druhé světové válce; Manfred Jähnichen (NDR), Literárněvědná bohemistika v NDR; David Short (Velká Británie) Současný stav bohemistiky ve Velké Británii; Monika Zielinski (NDR), Výuka češtiny na Humboldtově univerzitě v Berlíně; Eiichi Chino (Japonsko), Současná bohemistika v Japonsku; Mohamed El-Oleimi El-Balshi (Egypt), Lektorát češtiny v Egyptě; Jiřina Stehli Pán[100]ková (Švýcarsko), Studium slavistiky, zvláště češtiny, na švýcarských vysokých školách; Teodora Alexandru (Rumunsko), Bohemistika na univerzitě v Bukurešti; Albina Lipovec (Jugoslávie), Současný stav a tradice bohemistiky na univerzitě v Lublani; Čou Mei Žu (Čína), Bohemistika v Číně; Abdul-Sattar Mohamed Salman El-Shabrawi (Egypt), O metodě rozvíjení slovní zásoby při výuce češtiny na univerzitě v Káhiře; Ivan Pavlov (BLR), Metodologické principy vyučování české literatury na Sofijské univerzitě Klimenta Ochridského.

Další referáty se zabývaly především konfrontačním pohledem na češtinu a mateřský jazyk referentů:

Valerij Mokijenko (SSSR), O dvojjazyčném slovníku Marie Pujmanové; Janko Băčvarov (BLR), O některých problémech struktury textu v češtině a bulharštině; Galina Neščimenko (SSSR), O některých jevech jazykové specifičnosti češtiny a ruštiny v překladatelské praxi; Vladimir Uvarov (SSSR), Prostředky apelu v češtině a v ruštině.

Literárněvědné, literárně historické a překladatelské problematice věnovali své referáty:

Sergej Nikolskij (SSSR), Raisa Filipčik (SSSR), Izzat Ajjan (Alžírsko), Pawol Völkel (NDR) a Natalija Žakova (SSSR).[3]

Na jednání navazoval bohatý kulturně společenský program, v jehož rámci byli účastnici sympozia mj. přijati rektorem UK Z. Češkou.

Jednání posledního dne sympozia probíhala v Domově českých spisovatelů na zámku Dobříš. Na ně navazovalo setkání s představiteli Svazu českých spisovatelů, B. Říhou, J. Markem, V. Adlovou a O. Dubem.

Závěrečné slovo na sympoziu pronesl J. Petr. Zhodnotil výsledky týdenního jednání a zformuloval jeho závěry. Vyjádřil přesvědčení, že sympozium posílilo postavení bohemistiky v rámci rozvoje současné slavistiky ve světě. Potvrdilo svébytnost oboru čeština jako cizí jazyk a ukázalo na specifičnost výuky české literatury pro Nečechy doma i v zahraničí; poukázalo též na překladatelské problémy, které je možné chápat také jako konfrontaci dvou jazyků v rovině textu. Při výuce jazyka zdůraznilo úlohu učitele ve výuce a potřebu textů vhodných z hlediska jazykového nácviku i obsahu zaměřeného na československé reálie. Vyzdvihlo význam teoreticky i prakticky pojaté porovnávací metody a jejího využití pro didaktické účely a také význam systémového popisu jazyka. Při výuce české literatury pro cizince je třeba klást důraz na její začlenění do širšího evropského kontextu a brát v úvahu kulturně historické povědomí posluchačů. Sympozium také přispělo k výměně informací o nejnovějších vědeckých pracích vznikajících na našich i zahraničních bohemistických pracovištích. Své poslání bezesporu splnilo.


[1] Blíže viz J. Petr, Ústav slovanských studií, NŘ 69, 1986, s. 37—41.

[2] K tomu srov. Materiály ze sympozia o bohemistice v zahraničí, Praha 1979; Materiály z 2. sympozia o bohemistice v zahraničí, Praha 1980; Čeština jako cizí jazyk 1, Materiály z 1. metodologické konference ÚSS FF UK, Praha 1985.

[3] Všechny referáty vyjdou jako 3. sv. řady Čeština jako cizí jazyk.

Naše řeč, volume 70 (1987), issue 2, pp. 98-100

Previous Jiří Hasil: Třicátá jubilejní Letní škola slovanských studií v Praze

Next Jasňa Šlédrová: Přístup vývojové psychologie k problematice osvojování řeči

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1