Šperky

Ludmila Švestková

[Short articles]

(pdf)

-

Slovo šperky v nás rázem vzbudí představu cenných předmětů z drahých kovů a kamenů sloužících k ozdobě šatů či těla. Dříve se tak označovala ozdoba vůbec. Sloveso šperkovat (dnes již zastaralé) vyjadřovalo zdobení, krášlení, ověšování cetkami, v přeneseném slova smyslu i okrasnými slovy. Byly šperkovány koně, šaty, domy i články a verše. Slovo šperk zaznamenané již Klaretem (gestus — šperk)[1] nemá obdoby ve slovanských jazycích kromě slovenštiny. Do [54]češtiny se dostalo přejetím staroněmeckého Sparche (angl. Spark — blýskavá cetka) s významem lesknoucí se blýskavé ozdoby.[2]

Nezvykle proto působí v Čechách i jiný význam tohoto slova, s kterým se setkáme na Moravě. Pod slovem šperky se totiž rozumějí v moravských nářečích ‚prasečí hody (zabijačka)‘ a pak také různé dobroty z nich posílané. Pošlou-li tedy okoštovat šperků, posílají výslužku ze zabijačky. Obdarovaní si pochvalují: Dostali zme šperků. Na Hané vás pozvou slovy: Přindite na špérke. Jungmannův slovník uváděl toto moravské nářeční slovo ve významu ‚jitrnice, klobásy, jelita‘.

Jeho původ ukazuje slezské nářeční slovo šperka s významem ‚slanina‘ nebo ‚škvarky‘ z ní (podobně jako polské szpyrka). Podle etymologických slovníků[3] je toto slovo přejato z německého výrazu Spiere (slanina). Sem patří i obměna špirek ve významu ‚škvarek‘ a též moravské špirečky (oškvařená slanina).

Slovu špirek (tj. škvarek) se sice zvukově podobá i výraz špírek (= rarášek); ten je však latinského původu: spiritus (duch) > špiritus > špírek. Zase ukázka rozdílného významu i původu slova zdánlivě podobného.

Pozoruhodné je i užití slova šperk na Polensku, kde se jím označuje pouhý štěrk.[4] Šperkovat silnici tu tedy neznamená zdobit ji, ale pouze štěrkovat. Ale není vlastně toto šperkování silnice její upravování, tj. „zdobení“? Nepřispěla snad i tato analogie k jeho užívání?[5]

Z méně známých dnes vazeb stojí snad ještě za zmínku staré myslivecké spojení vyšperkovat ptáka, tj. dát mu pod křídla šle a uvázat ho k lapání jiných ptáků.[6] I v tomto případě jde o zvláštní úpravu a „zdobení“, potvrzující nám zase původní (již výše uvedený) význam slovesa šperkovat.

---

[1] Klaret a jeho družina, Glosář, vyd. V. Flajšhans, Praha 1926, s. 192.

[2] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968², s. 621.

[3] A. Brückner, Słownik etymologiczny języka polskiego, Warszawa 1957, s. 553; srov. též d. c. v pozn. 2.

[4] I. Hošek, Nářečí Českomoravské I, Praha 1900, s. 28, s. 101.

[5] Podstatné jméno štěrk odvozujeme od slovesa štěrkat (tj. chřestit). Štěrk získal své jméno proto, že štěrká, tj. chrastí pod nohama, ale jak praví Machek: „hláskové odchylky od štěrkati ukazují však, že jazykové povědomí už to zapomíná.“ (Srov. d. c. v pozn. 2, s. 625a.)

[6] J. Jungmann, Česko-německý slovník IV, Praha 1838, s. 364.

Naše řeč, volume 69 (1986), issue 1, pp. 53-54

Previous Hana Prouzová: K souvětným spojením typu … s tím, že/aby…

Next Hana Prouzová: Umělčin životopis?