Časopis Naše řeč
en cz

K užívání slovesa uvažovat

Hana Prouzová

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době jsme měli několikrát příležitost zamyslet se nad užíváním slovesa uvažovat (doklady jsou vybrány z časopisu Domov). Sledovali jsme přitom jak otázku jeho vhodnosti, přiměřenosti v daném kontextu, tak stránku formálně syntaktickou, tj. formální vyjádření vztahu mezi tímto slovesem a výrazy, které je rozvíjejí. Nejprve však několik slov k lexikální sémantice slovesa uvažovat.

Toto sloveso má v současném spisovném úzu několik významů; jde už dnes [215]vesměs o významy přenesené, původní význam hmotný, tj. význam vážení, potěžkávání tu už vůbec neproniká.[1] Sloveso uvažovat se tak významově přimyká k řadě sloves, která označují mentální činnost. Nejběžnější je v základním významu (1) ‚přemýšlet, rozmýšlet, v mysli se něčím zabývat‘ a má zde vazbu s předložkou o + 6. pád; srov. uvažovat o dalším postupu, o vhodném povolání apod. Řidčeji se ho užívá jako slovesa bezpředmětového, např. Uvažoval rychle. Rád uvažuje nahlas. Ve sféře odborného vyjadřování došlo u slovesa uvažovat k dalšímu významovému posunu, významové specifikaci: nemá zde význam ‚přemýšlet (o něčem)‘ jako v projevech neodborných, nýbrž (2) ‚brát něco do úvahy, mít jako předmět rozboru, hodnocení, podrobovat úvaze; posuzovat‘. S novým významem se objevuje též nová vazba, a to s prostým 4. pádem, srov. v matematice uvažovat rovnici, konstrukci, obecněji též uvažovat jev, možnosti řešení, druhou alternativu apod. Další význam (3) slovesa uvažovat je ‚pomýšlet na něco, mít v plánu do budoucna, proponovat‘; vedle významové složky, která je podstatou významu (1), se zde uplatňuje významový rys spojený se zaměřením do budoucnosti, totiž ‚mít něco v plánu, plánovat něco‘. Tak se stává, že vedle pravidelné vazby s předložkou o + 6. pád (uvažovat o výstavbě sportovního areálu, o zavedení nové autobusové linky), se i zde objevuje někdy prostý 4. pád, např. … dále v příštím roce uvažujeme výstavbu nových jeslí…; dochází k tomu pravděpodobně tehdy, uplatňuje-li se vzhledem ke kontextu nebo záměru mluvčího výrazněji druhá z obou jmenovaných složek významu (3). (Jako zcela nespisovná se v tomto významu šiří vazba „uvažovat s něčím“, hlavně v nepřipravených mluvených projevech; jde patrně o pouhou analogii podle významově blízkého slovesa počítat s něčím.)

V praxi pak někdy dochází k tomu, že se jednotlivé významy slovesa uvažovat (a příslušné vazby) zaměňují, jindy se ho užívá vzhledem ke kontextu ne příliš vhodně místo jiných sloves. Z tohoto hlediska nás zaujaly např. tyto věty: … interiér, který autor neuvažuje jako anonymní, ale jako živý sociální prostor… a dále … židle … byly uvažovány v přírodním materiálu. V prvém případě užil autor tohoto slovesa ve smyslu významově blízkých sloves pojmenovávajících mentální činnost jako chápat, pojímat, eventuálně posuzovat; jde o význam blízký významu (2), tj. ‚mít jako předmět rozboru, hodnocení, podrobovat úvaze‘; odtud patrně také vazba se 4. pádem. Domníváme se, že vzhledem k odbornému charakteru textu můžeme spojení uvažovat interiér jako živý sociální prostor hodnotit jako ne sice obvyklou, ale možnou variantu běžnějších spojení chápat (pojímat, posuzovat) interiér jako…, popřípadě považovat interiér za živý sociální prostor.

Ve větě … židle byly uvažovány v přírodním materiálu je však sloveso uvažovat problematičtější, a to jak z hlediska lexikálně sémantického, tak po stránce syntaktické. Nemá zde totiž význam jako v předchozím případě (proto není možná ani vazba se 4. pádem), ale spíše je ho užito ve smyslu sloves navrhovat, projektovat, plánovat něco, počítat s něčím, tedy ve významu (3). Pokud už autor [216]trval na slovese uvažovat, měl je užít vzhledem k významu žádoucímu v tomto kontextu s příslušnou vazbou, tj. s předložkou o + 6. pád, a to v konstrukci aktivní, tedy např. X. Y. uvažoval o tom, že židle budou zhotoveny…, nebo neosobně … uvažovalo se o tom, že… Ještě vhodnější by zde bylo sloveso počítat s něčím, srov. X. Y. počítal s tím, žepopřípadě … počítalo se s tím, že…

Ve větě Prozatím se uvažuje vyučovat životní prostředí jako součást fyziky je sloveso uvažovat, pokud jde o lexikálně sémantickou stránku, náležité; má význam ‚pomýšlet na co, mít v plánu do budoucna, proponovat, počítat s něčím‘. To, co nás na této větě zajímá, je záležitost formální syntaxe; sloveso uvažovat má, jak už bylo řečeno, ve zmíněném významu vazbu s předložkou o + 6. pád, tedy např. uvažovat o výstavbě dálnice, o změnách v koncepci, o založení výtvarného kroužku apod. Z uvedených příkladů je patrné, že doplnění (předmět) tohoto slovesa nemá po věcné stránce charakter nějakého objektu (osoby, věci), ale vyjadřuje nějakou komplexní situaci, např. činnost, událost, stav, jeho změnu apod. Takové doplnění se primárně vyjadřuje vedlejší větou (uvažuje se o tom, že bude zřízena nová výrobní linka), často je však vedlejší věta zastoupena podstatným jménem, zpravidla dějovým (uvažuje se o zřízení…) nebo infinitivem (uvažuje se o tom, zřídit…). Konstrukce infinitivní i konstrukce s vedlejší větou vyžadují u mnohých sloves přítomnost vazebného odkazovacího výrazu; u předmětových sloves nepřechodných, která mohou být i nepředmětová a k nimž sloveso uvažovat náleží, je tento odkazovací výraz pravidlem, srov. např. přemýšlel o tom, jak by jí to sětrně sdělil; smál se tomu, že takhle dopadli, hovořilo se o tom, že dojde ke změnám; a tedy také uvažuje se o tom, že se bude životní prostředí vyučovat jako součást fyziky, eventuálně uvažuje se o tom, vyučovat životní prostředí… Odkazovací výraz mívá v takových konstrukcích mimo jiné význam zpřesňující; jeho vynechání může mít za následek významovou nejednoznačnost: v našem případě vedle významového odstínu vyjadřovaného slovesem uvažovat o čem, tj. ‚mít v plánu do budoucna, pomýšlet na co‘ by mohlo jít též o význam slovesa uvažovat co z oblasti odborného vyjadřování, tj. ‚podrobovat úvaze, mít jako předmět rozboru, posuzovat‘ (bez záměrů do budoucna); to však, jak naznačuje kontext, autor na mysli neměl.

Z analyzovaných příkladů nemůžeme samozřejmě vyvozovat konečné závěry; zdá se však, že sloveso uvažovat se stává v některých druzích textu výrazem módním, bohužel však často dost problematickým.


[1] Srov. M. Dokulil, Uvažujeme o vazbě slovesa uvažovat, Jazykový koutek Čs. rozhlasu, II. výběr, Praha 1955, s. 248—248.

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 4, pp. 214-216

Previous Josef Štěpán: Jaktěživ (jakživ)

Next Eva Havlová: Maňas a maňásek

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1