Časopis Naše řeč
en cz

Přístup, nebo přistoupení?

Věra Vlková

[Short articles]

(pdf)

-

Často se stává, že můžeme slovní spojení anebo větu interpretovat více než jedním způsobem. Tak je tomu např. i u věty Smluvní strany budou vyrozuměny o přístupu žadatele k dohodě.

V tomto případě může jít buď o určitý poměr, postoj, stanovisko žadatele [168]k dohodě, nebo o to, že žadatel chce přistoupit, eventuálně přistupuje k dohodě. Teprve z další kontextové souvislosti je zřejmé, že autor měl na mysli druhou možnost.

Od slovesa přistoupit můžeme utvořit dějové podstatné jméno přístup i slovesné podstatné jméno přistoupení. Tato slova však nejsou významově zcela totožná, a proto je vždy nelze libovolně zaměňovat. Významové rozdíly, i když někdy zdánlivě jen drobné, je třeba při stylizaci textu respektovat. Význam těchto výrazů nám osvětlí některý ze slovníků spisovné češtiny.

Dějové podstatné jméno přístup má tyto významy: /1/ možnost někam vstoupit, někam se dostat (mít volný přístup k materiálu); /2/ vstup, příchod k něčemu (nesnadný přístup k hradu); /3/ postoj, poměr, stanovisko k něčemu (nový přístup ke starému problému); /4/ přistoupení (přístup k paktu) — v tomto významu se však podstatné jméno přístup vyskytuje pouze zřídka a nejnovější Slovník spisovné češtiny už ho neuvádí vůbec.

U slovesného podstatného jména přistoupení se ve větší míře uplatňuje původní slovesné pojetí, a proto je ve slovníku jeho význam odvozován z významů slovesa přistoupit, které znamená: /1/ chůzí se někam dostat, přiblížit se, přikročit (přistoupit ke dveřím); /2/ jako další vstoupit, přidat se, přidružit se (přistoupit do vlaku, přistoupit k paktu); /3/ začít něco dělat, přikročit k něčemu (přistoupit k jednání); /4/ dát souhlas, přivolit (přistoupit na návrh).

Výčet těchto významů je sice poněkud obsáhlý, ne však samoúčelný, protože v podobných případech významově blízkých slov je vždy třeba, aby si byl autor vědom všech významů slova, kterého užívá, i možnosti záměny významu a nebezpečí vzniku nedorozumění. V mnoha případech je význam sdělení zřejmý ze souvislosti — ať už mimojazykové, anebo z kontextu. Na to bychom se však neměli spoléhat a měli bychom se snažit, jak v projevu odborném, tak i v projevech administrativních a publicistických, o vyjadřování přesné a jednoznačné.

Proto je třeba, zejména v dokumentech právního charakteru, pečlivě rozlišovat, kde lze použít přídavné jméno přístup a kde přistoupení. S ohledem na jednoznačnost vyjádření by měla věta citovaná v úvodním odstavci znít: Smluvní strany budou vyrozuměny o přistoupení žadatele k dohodě, popř. s použitím vedlejší věty: Smluvní strany budou vyrozuměny o tom, že (nebo kdy) žadatel přistoupil k dohodě.

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 3, pp. 167-168

Previous Alena Polívková: Pravopisné problémy s našimi sídlišti

Next Jan Balhar: Jazyk selských suplik z Těšínska z r. 1766

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1