O zásobování jinak

Hana Prouzová

[Short articles]

(pdf)

-

Když se před časem jeden z našich čtenářů a posluchačů jazykových koutků zajímal o zásobování jisté pražské prodejny sezónním zbožím během prázdninových měsíců, dostalo se mu odpovědi, že tato prodejna byla již na letní období vyzásobena.

Se slovesem vyzásobit jsme se dosud nesetkali, neuvádí je ani Slovník spisovného jazyka českého (Praha 1980—1971), ani novější Slovník spisovné češtiny (Praha 1978). Zato poměrně běžné, zejména v odborném vyjadřování ekonomickém, je už dnes sloveso předzásobit. Znamená totéž co ‚zásobit dopředu, včas, před dobou potřeby‘; mluví se o letním předzásobení uhlím, o předzásobení vánočního trhu apod., i když by bylo možné užívat zde prostého slovesa zásobit, eventuálně ve spojení s blíže určujícími výrazy jako předem, včas aj. K utvoření předponového slovesa předzásobit a patrně i novějšího vyzásobit vedla zřejmě jednak snaha [167]o jednoslovné pojmenování příslušné činnosti a zároveň asi též požadavek, aby tato činnost byla pojmenována dostatečně výstižně, jednoznačně. To jsou samozřejmé požadavky odborného vyjadřování; proto se asi sloveso předzásobit stalo poměrně rychle součástí ekonomické terminologie.

Podívejme se tedy z posledně zmíněného hlediska na sloveso vyzásobit. Věta Prodejna byla sezónním zbožím na letní období vyzásobena má vyjádřit, že prodejna již obdržela veškeré sezónní zboží, které měla podle piánu distribuce pro toto období dostat, že byla tedy zásobena úplně, zcela, beze zbytku. Předpona vy- v tomto případě modifikuje význam prostého slovesa ve smyslu ‚provedení, průběh děje vedoucí k úplnému spotřebování, odstranění apod.‘; jde o jeden z významů, který má podle výkladu Slovníku spisovného jazyka českého předpona vy- u sloves, srov. např. využívat (lék), vypotřebovat (zásoby), vysekat (křoví) aj.

V této souvislosti připomínáme též sloveso vydodat, znamenající totéž co ‚postupně úplně dodat ze stanoveného množství‘. Dodejme ještě, že toto sloveso bylo zpočátku také přijímáno s jistými rozpaky, postupně se však terminologizovalo (ovšem jako výraz řidčeji užívaný) v oblasti obchodního provozu, zejména v účetnictví.

Vraťme se nyní opět ke slovesu vyzásobit. V uvedené větě by bylo jistě možné užít prostého slovesa zásobit, které jakožto sloveso dokonavé vyjadřuje samozřejmě „dokonání“ děje, tj. realizování výsledku, k němuž děj směřuje. Užitím tohoto slovesa by se však nevylučovala možnost dalšího přídělu zboží a tomu se chtěl autor odpovědi patrně vyhnout. Zvolil proto sloveso vyzásobit, jež díky předponě vy-, přinášející navíc již zmíněný významový rys ‚úplného, konečného spotřebování, odstranění ap.‘, vyjadřuje (z hlediska zásobujícího dodavatele) zcela jednoznačně, že prodejna dostala všechno zboží, které měla dostat, že tedy došlo ke ‚konečnému, úplnému spotřebování‘ příslušného přídělu zásob ze strany zásobovaného.

Závěrem lze říci, že sloveso vyzásobit nepovažujeme za utvořené neústrojně; jde spíše o to, do jaké míry bude v provozu obchodu potřebné, a o tom bude rozhodovat především praxe a čas.

Naše řeč, volume 67 (1984), issue 3, pp. 166-167

Previous Věra Vlková: Pojmenování vzniklá z písmenných zkratek

Next Naděžda Fuková: Jména mláďat