Časopis Naše řeč
en cz

Stylistické otázky textu

Eva Minářová

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Ve dnech 10. a 11. září 1981 se uskutečnila v Kamenci na Zemplínské šíravě vědecká konference o stylistických otázkách textu, kterou uspořádala katedra slovenského jazyka a literatury pedagogické fakulty (v Prešově) Univerzity P. J. Šafaříka (se sídlem v Košicích). Čeští a slovenští lingvisté si během dvoudenního jednání vyměnili názory nejen na otázky vlastní stylistiky textu, ale předali si také poznatky o celé řadě pro[258]blémů s textem souvisejících, upozornili na množství nevyřešených teoretických úkolů a naznačili další cesty při zkoumání stylistiky textu. Teorie byla zúčastněnými metodiky doplňována o zkušenosti a poznatky z praxe.

Většině účastníků šlo především o vymezení pojmosloví a o možný rozsah zkoumání textu v lingvistice. Tímto směrem byl také zaměřen úvodní referát J. Mistríka Štylistika textu. Při komplexním přístupu k této problematice je třeba pojímat textovou rovinu jako vrchol jazykového systému, ujasnit si existenci textových konektorů a orientovat se v povrchové (konkrétní jazykové realizaci) a hloubkové (obsahové, sémantické) struktuře textu. J. Mistrík svým vstupním referátem nejen usměrnil další jednání konference, ale obecně naznačil i možný směr dalšího zkoumání.

Ve všech dalších referátech a diskusních příspěvcích byl posuzován text z různých aspektů. Existující jednoty teorie s praxí si všímal Ľ. Novák při posuzování textových konektorů ve starší slovenské redakční praxi, objasňoval řešení deiktických výrazů v překladu některých sakrálních textů, uvedl zkušenosti z činnosti Matice slovenské aj. Dynamický vztah mezi stylistikou a teorií textu rozváděl v referátě J. Findra. Ve stylistické rovině jazyka doporučoval pracovat se stylémy jazykovými a kompozičními, všímal si prvků příznakových a bezpříznakových aj. J. Mlacek se věnoval speciální problematice stylistiky paremiologického textu (přísloví, pořekadla, hádanky aj.). Sledoval funkční a nefunkční užití přísloví i jejich textové obměny — aktualizace. Na nezbytnost zkoumání poměru teorie textu ke gramatice a stylistice poukázala J. Hoffmannová. Zdůraznila, že stylistiku je možno chápat také jako pragmaticky orientovanou teorii textu. J. Sabol zaměřil svůj příspěvek na zvukový text a kontext, připomněl konfrontaci „světa jazyka“ a „světa v jazyku“ a komplexně analyzoval zvukovou rovinu.

Vedle obecně zaměřených teoretických příspěvků se účastníci konference orientovali i na konkrétní otázky týkající se charakteristiky textu jednotlivých stylů. E. Minářová zdůraznila osobitou povahu vyjadřovacích prostředků publicistického stylu, jež je ovlivněna protikladnými tendencemi ke stabilizaci a k obměňování vyjadřování. J. Jacko posuzoval lexikální zvláštnosti textu novin na pozadí odlišení standardních a nestandardních prostředků, hovořil o postupující internacionalizaci lexika a o pronikání hovorovosti s expresivitou.

Z rozboru uměleckého texlu vyvodila své teoretické závěry D. Sabolová. Předložila komplexní jazykovou, tematickou a kompoziční analýzu konkrétního textu. M. Patáková posuzovala funkci uvozovací řeči v uměleckém textu a poukázala na její korespondenci s řečí přímou. T. Zsilka referoval o teoretických otázkách vztahu znaku a textu a posuzoval styl umělecké literatury z hlediska specifické povahy znakového systému. O stylizaci komunikačních prvků v jazykovém projevu, zvl. v projevu uměleckém, mluvila A. Macurová. Problematikou kondenzace textů různých stylů se [259]zabýval G. Moško. Uváděl jednotlivé typy kondenzace i kondenzátorů podle stupně semknutosti. J. Nižníková řešila funkci atributu v textu a D. Augustinská zkoumala opakování jako výstavbový prostředek.

Stěžejními příspěvky druhé poloviny jednání byly referáty M. Jelínka a J. Horeckého. M. Jelínek sledoval text jako strukturu komunikátu, poukázal na existující konkurenční výrazové množiny a podrobně vysvětlil některé konkurenční typy (implicitnost a explicitnost, prostředky generalizující a specifikující aj.). J. Horecký (pro nepřítomnost referenta přečetl text příspěvku F. Ruščák) při zkoumání pragmalingvistické struktury neuměleckého textu poukázal na složitost pojmu „text“, na jeho jednotlivé roviny i složky.

Důležitost zkoumání textů mluvené řeči zdůraznil J. Muránsky a přinesl poznatky z výzkumu hovorové podoby spisovné slovenštiny. E. Bajzíková sledovala typy jazykových pragmémů ve výkladovém slohovém postupu. Úzce zaměřené oblasti epistolárního stylu se věnoval F. Ruščák. Pokusil se o vymezení tzv. epistolárního stylu.

Poznatky ze školské praxe týkající se didaktických dovedností studentů při stylistické intepretaci textů přiblížila L. Kubů. V. Vitvar věnoval pozornost chystanému průzkumu komunikativních schopností a dovedností učitelů.

Jednání vědecké konference v Kamenci se zúčastnilo 30 lingvistů z 12 institucí slovenských i českých a bylo předneseno 22 referátů a příspěvků. Jak shrnul v závěrečném projevu J. Mistrík, šlo o první celostátní vědeckou konferenci o stylistice textu s tak širokým problémovým záběrem. Polytematičnost jednání pak byla zcela na místě, neboť stále přetrvává značná diferenciace v chápání textu i v pojmosloví s textem souvisejícím. Teoretické i materiálové příspěvky přednesené na konferenci se většinou neomezovaly na řešení dílčích problémů, ale snažily se přispět k propracování celé široké oblasti stylistiky textu. Lze proto očekávat, že příští, tj. druhá konference o stylistických otázkách textu bude při užším tematickém vymezení ještě úspěšnější a její pořadatelé že se úkolu zhostí se stejným zdarem jako v r. 1981 lingvisté prešovští.

Naše řeč, volume 65 (1982), issue 5, pp. 257-259

Previous Alena Macurová: Sborník Otázky slovanské syntaxe IV

Next Jiří Kraus: Životní jubileum Jaroslava Kuchaře

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1