Časopis Naše řeč
en cz

K tvoření přídavných jmen a obyvatelských jmen od názvů zemí a území zakončených na -stán//-stan

Alena Polívková

[Short articles]

(pdf)

-

Tvoření přídavných jmen na -ský ze jmen zeměpisných patří k nejobtížnějším kapitolám nauky o tvoření českých slov. Pro obtížnost tvoření takovýchto přídavných jmen se sami uživatelé jazyka v některých případech jejich užití vyhýbají a snaží se o takové vyjádření, při němž přídavné jméno vytvořit nepotřebují. Proto věnuje časopis Naše řeč čas od času této problematice pozornost. V roce 1956 uveřejnil velký přehledný článek od V. Šmilauera.[1] Pro[224]tože s tvořením těchto přídavných jmen úzce souvisí i tvoření jmen obyvatelských, zabývá se náš časopis i těmito otázkami.[2]

V době, kdy je v našem denním tisku aktuální tvoření přídavného jména od názvu Afghánistán (či Afganistan), vzbudila u některých čtenářů podoba afghánský (resp. afgánský) pochybnost. Protože názvů zemí a území utvořených podobným způsobem jako Afghánistán je víc, všimneme si tvoření přídavných jmen od tohoto typu názvů a také tvoření často potřebných jmen obyvatelských v širších souvislostech. Vzhledem k tomu, že se přídavná jména na -ský tvoří z téhož základu jako jména obyvatelská, není nutné zkoumat, zda bylo prvotně utvořeno jméno přídavné, či jméno obyvatelské.

Od názvů zemí a území zakončených na -stán//-stan se tvoří v češtině přídavné jméno (a také jméno obyvatelské) dvěma způsoby. Prvním způsobem se tvoří přídavná jména a jména obyvatelská od jmen některých sovětských svazových republik, jejichž název je utvořen spojením jména národního s obecným jménem -(i)stán (tj. v perštině ‚země, stát‘), např. Tádžikistán (z Tádžik) — tádžický, Kazachstán (z Kazach) — kazašský, Uzbekistán (z Uzbek) — uzbecký. Stejně i Turkmenistán (z Turkmen) — turkmenský.[3]

Druhým způsobem se tvoří příslušné přídavné jméno tak, že přípona se dává až za celý název, např. Dagestán dagestánský, Pákistán pákistánský. Stejně se tvoří i jméno obyvatelské, např. Pákistánec. (Tato obyvatelská jména s příponou -ec vesměs neoznačují příslušníky nějakého národního celku, ale obyvatele jistého území.

A kam tedy zařadit jméno Afghánistán (Afganistan)? V podstatě ke skupině první — v současné češtině sice obyvatelského jména „Afghán (Afgán)“ neužíváme, ale (jak ukazují starší slovníky) dříve v češtině existovalo. Z něho vzniklo zcela pravidelně přídavné jméno afghánský (afgánský)[4]. Ojedinělé však je, že se k původnímu obyvatelskému jménu „Afghán (Afgán)“ v jazykové praxi připojila ještě přípona -ec, takže se v současné češtině užívá obyvatelské jméno Afghánec (Afgánec), tvořené na první pohled obdobně jako Argentinec, Balkánec, Japonec, Íránec, Ukrajinec aj. Nelze vyloučit, že k jeho vytvoření přispěl vliv cizích jazyků, zcela pochopitelný, uvědomíme-li si, že cizí jména přídavná a obyvatelská k nám poprvé přicházejí vlastně v překladech zpráv z cizích agentur, zejména z ruštiny.


[1] V. Šmilauer, Tvoření přídavných jmen na -ský ze jmen zeměpisných, NŘ 1956, 39, s. 187—214.

[2] Viz např. F. Váhala, Indonésan, ale Liberijec, NŘ 46, 1963, s. 35—40; V. Šmilauer, Obyvatelská jména na -ec, -an, -án, -ák, NŘ 23, 1939, s. 3—6; E. Pokorná A. Polívková, K tvoření obyvatelských jmen ze jmen států, NŘ 58, 1975, s. 267—269.

[3] Stejným způsobem se tvoří od těchto názvů přídavná jména a jména obyvatelská i ve slovenštině, viz Slovník slovenského jazyka, VI, Bratislava 1968.

[4] Srov. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978, s. 760.

Naše řeč, volume 63 (1980), issue 4, pp. 223-224

Previous Eva Macháčková: Polotovar Rema

Next Miloslava Knappová: Osobní jména v českém jazykovém systému

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1