Divoké kvítí z novinářských luhů

B.

[Short articles]

(pdf)

-

1. Prohřešky tvaroslovné

Čtli jsme v Českém Slově novinku: Stejný osud stihl člena Nár. shromáždění Bechyněho. I zhrozili jsme se. Toť opravdu zlý osud, když už ani přátelé ho neumějí správně skloňovati! Podle toho se bude musit psáti také: Večeřeno, Škatuleho, Stěhuleho atd. A pak že nepokračujeme! — Nadšení dostoupilo vrchole (spr. vrcholu; Praž. Nov.). — Pokoj popeli jeho (m. popelu; N. Pol.). — Psala ihned manželi svému — viděl oba manžele spokojené (m. psala manželu, viděl manžely, tamt). — A teď řada 3. osob množných! Poláci vyklízí Těšín (spr. vyklízejí; Venk.). — Ti ani neví, co smí zabavovati (nevědí, co smějí; tamt.). — Velmoci odpoví zamítavě (spr. odpovědí; Pr. L.). — O té věci národové nezví nikdy pravdu (m. nezvědí; tamt.). — Oni jen sklání hlavy (m. sklánějí; tamt.). — Jak Němci v Čechách hladoví (m. hladovějí; Lid. N.). — Houby červiví (m. červivějí; Venk.). — Stromky se kamením jen skrovně probíjí (m. probíjejí; L. N.). — Báječné mzdy zmizí (m. zmizejí; Večer). — Probouzí se v něm touhy po ženě a dětech (spr. probouzejí; Venk.). — Jiné hříšky: Slovo, na nějž se odvolává (m. na něž; tamt.). — Tuto akci jest co nejsilněji podpořiti (m. podporovati; Več.). — Je odpočatý (m. odpočinul si n. jest odpočinutý; Lid. N.). — Když si dosti odpočali (m. odpočinuli; tamt.). — Možno říc (m. říci; Č. Stráž). — S větším dojmutím než kdy jindy vzpomínáme křížové cesty Kristovy (m. s větším dojetím; Več. Pr. L.). — Přijmul na penězích půl milionu korun (m. přijal půl mil.; tamt.). — »Pakliže« položeno bez předchozího »jestliže«: Pakliže by se trvalo na rozšíření pracovního programu, pak by v prvé řadě musil býti projednán návrh posl. Staňka (m. Jestliže; Venkov). — Častá chyba je: k otcově hrobu (m. k otcovu hrobu; Host.). — Hovořili s anděli (m. s anděly; tamt.). — Jak bychom nepěstovali dost vyražení (m. zábav; tamt.). — Zabavil její hotové jmění v obnosu přes stotisíc korun (m. částkou přes stotisíc korun; Nár. Listy). — V Brně začli hned první den drancovat (m. začali; Lidové Noviny). — Objevují se též nová slova, patrně podle němčiny utvořená a zbytečná. Uvádíme pro příklad tato: Racionelní ohospodařování ladem ležících polností (m. rozvážné, moudré vzdělávání, obdělávání polností; Lid. N.). — Bolševici ostřelují město (m. [244]střílejí na město). — Poesie jeho jest ovlivněna Vrchlickým (m. stojí pod vlivem V. nebo na poesii jeho měl veliký vliv V.; Nár. P.). Slovo přemostiti jest rovněž původu německého, ale utvořeno správně jako zeď — obezdíti, zazdíti, místo — přemístiti, sůl — přesoliti a j. A nelze se v technickém názvosloví bez něho obejíti.

2. Skladebné a slovní prohřešky

Budou si pokládati za čest, aby spolupracovali na této věci (m. o této věci; Več. Pr. Lidu). — Celý okres čítá přes milion obyvatelů (m. má; tamt.). — Chceme lidí celých (m. chceme lidi celé; Venkov). — Nemohou očekávati, že by našli stejného pochopení u svých vlád (m. našli stejné pochopení; Večer). — Večer přednáší o tématě: Státní finance před a po válce prof. dr. J. Gruber (m. státní finance před válkou a po ní; Nár. L.). — Cesta do a z města trvá dvě hodiny (m. do města a z něho; Illustrované Noviny). — Podle sdělení … závisí prodloužení příměří od ochoty Rumunska (m. podle zprávy závisí … na ochotě Rumunska; Nár. Listy). — Od jejich rozkazů závisí osud milionů (m. na jejich rozkazech závisí; tamt.). — Včetně všech právních osob (m. čítaje v to všechny osoby; Več. Pr. L.). — Cena knihy jest 17.40 K včetně drahotní přirážky (m. i s drahotní přirážkou; Světozor). — Přibývající boje v Uhrách (m. množící se; Večer. Lépe: bojů v U. přibývá). — Jako mor se šíří slovo ohledně: Dotaz poslance B. ohledně výživy (m. o výživě, stran výživy; Večer). — Dnes už nezbývá jiné volby než učiniti rozhodný krok ohledně přivodění míru (m. nezbývá jiná volba, než … krok k uzavření míru; N. Pol.). — Dosud není jednotného ustanovení ohledně slovosledu číslovek složených (m. ustanovení o pořádku slov; Tusculum). — Vyslov mi své mínění ohledně té věci (m. o té věci; 111. Nov.). — Ohledně zásobování rýží není ještě nic ustanoveno (m. o zásobování, ve věci zás.; Soc. L.). — Dopis ohledně úřadování okr. hejtmanství v Trutnově nezakládá se na pravdě (m. dopis ve věci neb o úřadování není správný; Nár. Politika). — Návrh týkající se úpravy pensí (m. návrh na úpravu; Večerník Práva Lidu). — Vykládáno, že absolutism je potřebí k udržení říše (m. absolutismu jest potřebí; Pr. Lidu). — Touha po předhonění listů se však zmíněným časopisům nepovedla (m. touha předhoniti; Vlast). — Není jejich povinností obdivovati vandalský čin (m. podivovati se vandalskému činu; Čech). — Správka plynoměru záležející v rozebrání, vyčistění a nátěru jest nutná. Řiditelství obecních plynáren (spr. Váš plynoměr potřebuje opravy; jest [245]nutno jej rozebrati, vyčistiti a natříti. Ředitelství; vyčistění, spr. vyčištění). — Nejsme s to v pravý čas se dostati k hovorům (m. nejsme s to, abychom se dostali, anebo prostě: nemůžeme se dostati). — Jak sděluje úřední německé sdělení (m. jak oznamuje úřední něm. zpráva; Venkov). — Dr. Rašín předává ministerstvo financí dru Horáčkovi (m. odevzdává). — Ani nepatrné dávky 15 kg na týden a rodinu není zajištěno (m. ani nepatrná dávka … není zajištěna; Večer). — Podniknuty kroky k nápravě bezpráví, jehož utrpěli neutrálové (m. jež utrpěli…; Venkov). — Prapor 21. si získal nehynoucích zásluh (m. získal nehynoucí zásluhy; Nár. L.). — Nejvážnější zájmy naší republiky jsou zde ve hře (m. Jde o … nebo: zájmy jsou ohroženy; tamt.). — Přes tisíc návrhů — mimo dotazů — podáno již v Nár. shromáždění (m. mimo dotazy; mimo a vyjma pojí se vždy se 4. pádem!). — Členská schůze společenstva se usnesla vyjíti požadavkům dělnictva vstříc (! m. vyhověti jim, splniti je).

3. O kladení zvratného zájmena

V poslední době se rozmáhá kladení zvratného zájmena se a si za sloveso, i kde je to zřejmě nepřirozené a násilné. »Když chléb peče se« neřekne přece žádný Čech, a mluvená řeč by nám v tom měla býti vodítkem. Klásti zvratné zájmeno za sloveso napořád jest rusismus, jejž chtěl kdysi Bačkovský u nás učiniti zákonem. Ale nepodařilo se mu to. Odpírá to duchu jazyka našeho. U nás zájmena ta mají místo pohyblivé, které závisí jaksi na větném přízvuku. Zejména ve větách vedlejších lid je klade rád před sloveso, a to hned za spojku. Uvádíme tu aspoň několik příkladů zvláště strojeného kladení těchto zájmen. Někdy velí též nelibozvuk změniti pořádek slov.

Ve středu večer zadrženo bylo 160 kg koňských salámů uzenáři Čmerdovi, který, jak dověděli jsme se, posílal toto zboží do Litoměřic (m. jak jsme se dověděli; Večer). — Jak sděluje se, bylo ve Washingtonu vydáno provolání, aby hlásily se ošetřovatelky nemocných … (m. jak se oznamuje … aby se hlásily; Več. Pr. Lidu). — Když chléb peče se … (m. když se chléb peče; tamtéž). — Jak se oznamuje Prager Tagblattu, všecko obyvatelstvo vídeňské směje se, že šikovatel cizího státu má větší moc nežli všichni ministři (m. Jak se oznamuje Pr. T., všecko obyvatelstvo se směje, atd.; Nár. L.) …— Jak stěžují si rodiče ve zněmčeném území, obce dělají pořád překážky umístění českých škol (m. Jak si stěžují rodiče atd.; Lid. Nov.).

[246]4. Prohřešky slohové

Spolek žádá za udělení povolení sbírání peněz, prádla, obuvi (m. žádá za povolení sbírati peníze, prádlo, obuv; Víd. D.). — Uspořádání přijíždění vlaků jest nezbytně nutné (m. uspořádati příjezd vlaků; Lid.). — Po tomto šťastném vysvětlení pro slečnu účetní trapné záležitosti byla propuštěna ovšem z vazby (m. po vysvětlení věci pro slečnu trapné byla ovšem z vazby propuštěna; Nár. L.). — K této pisatelce přijde-li kdo solidně a vlídně, dostane se mu po druhé odměny. Nic hrubého a nesbližitelného (m. přijde-li kdo k této pisatelce; konec je nejasný. Večerník). — Závisí to od úvah oportunity (!), bude-li moci se vzdorovati vzmáhajícímu se tlaku (m. závisí to na dobrém uvážení věci, bude-li vhodno a bude-li se moci klásti odpor; Več. Pr. Lidu). — Cikáni, stíhaní pro pravdu, zatčeni pro loupež (Venkov). — Všecko dálo se dle dopodrobna předem dávno ustanoveného plánu (m. podle plánu, dávno napřed dopodrobna ustanoveného; Več. Pr. Lidu). — Chtěl vniknouti do tehdáž nepřístupného Evropanu státu Timbuktu ve střední Africe (m. do státu Timbuktu ve střední Africe, tehdáž Evropanu nepřístupného; tamt.). —Je o nich (o psech) notoricky známo, že jsou kousaví (tamt.).

Na konec výňatek z jednoho referátu o přednášce J. Hilberta: Nezatěžuje svoji conférence balastem literárně-historických detailů a rozborů, ukazuje, kterak erotický cit nalézá si příbuzný výraz v nejrůznějších obdobích kulturních i dějinných. Demonstroval svoji tési na žhavé výmluvnosti starozákonné »Písně písní«, na bezmezné oddanosti osudové lásky středověké abatyše Heloisy k filosofu Abélardovi a na vroucích a jemných »Portugalských sonetech« moderní anglické poetky E. Browningové. Přednáška, jejíž formě byli bychom přáli, aby básník povolil poněkud více svému prudkému a strhujícímu temperamentu, nesla se ušlechtile produševnělým tónem a byla se zatajeným dechem sledována obecenstvem, jež do posledního místečka vyplnilo vkusnou bonboniéru Mozartea.

Naše řeč, volume 3 (1919), issue 8, pp. 243-246

Previous B.: Churavec, Samojed

Next Liptovská župa