Dopravní sedlo

Zdeňka Sochová

[Short articles]

(pdf)

-

Od nového roku dochází v pražské městské dopravě k úpravě některých základních linek tramvajové sítě. Z úřední vyhlášky Dopravních podniků se mimo jiné dovídáme, že některé linky mají v době sedla, večer, v sobotu a v neděli zkrácenou trasu. Setkáváme se tu s novým významem slova sedlo. Pochopení tohoto výrazu nám umožňuje jednak samo znění úřední informace, jednak okamžitá asociace s výrazem opačného významu, totiž s dopravní špičkou. Oba názvy jsou přeneseny z grafického [221]znázornění časového průběhu dopravy, kde špička a sedlo jsou krajními body rozpětí. Jde o metaforická pojmenování, obdobná výrazům pro výškové rozdíly horských pásem. Jako je tedy dopravní špička vrcholným zatížením dopravy, je naopak dopravní sedlo dobou provozu minimálního.

Výraz (dopravní) špička je už běžnou součástí naší slovní zásoby, zejm. ovšem slovní zásoby „městské“; není také divu, vždyť se s ním každodenně stýkají všichni ti, kteří dojíždějí do práce. Naproti tomu pojmenování (dopravní) sedlo zůstávalo jako dopravní termín[1] prozatím vyhrazeno jen vyjadřování odbornému a do běžné slovní zásoby neproniklo. Když docházelo k úpravám linek dopravní sítě, vždy se vycházelo z doby vrcholného zatížení dopravy, tedy ze špiček (ve špičkách se zaváděly nové linky, posilovaly se dopravní prostředky, zkracovaly intervaly apod.); nyní, kdy se úprava poprvé týká zkrácení některých tras, bylo nutno při slovním vyjádření vyjít z opačného pólu, tedy z doby minimálního provozu, z dopravního sedla. A protože jde o metaforický název názorný, výstižný a v této korelační dvojici jistým způsobem i systémový, lze očekávat i jeho obecné rozšíření, i když ovšem častosti výskytu pojmenování špička stěží dosáhne.

---

[1] Srov. ČSN 73 61 00, Názvosloví silnic a dálnic, 1965.

Naše řeč, volume 56 (1973), issue 4, pp. 220-221

Previous Jan Králík: Obsah, nebo objem?

Next Libuše Olivová: Obraciště