Časopis Naše řeč
en cz

Uvažovat nad něčím, nebo uvažovat s něčím?

Josef Štěpán

[Articles]

(pdf)

-

V současné spisovné češtině pozorujeme vývojový pohyb ve všech rovinách jazykové stavby[1]. Při popisu syntaktické roviny bývá tento pohyb charakterizován jako neznatelný. Ovšem i zde dochází ke změnám[2], a to mimo jiné v oblasti slovesných vazeb. Některé vazby ustupují zcela, jiné se specifikují jen pro určitou stylovou oblast, další slovesné vazby pronikají do spisovného jazyka nově. Všimneme si těchto procesů u nedokonavého slovesa uvažovat, které patří mezi poměrně frekventovaná slovesa současné češtiny.

Ve větě Bylo z čeho se poučit a nad čím uvažovat (Svět práce, 1971, č. 43) je místo běžné slovesné vazby uvažovat o něčem užito vazby uvažovat nad něčím, kterou ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Příruční slovník jazyka českého neuvádějí. SSJČ uvádí tři jiné slovesné vazby u slovesa uvažovat: uvažovat o něčem (ve významu ‚přemýšlet o něčem‘), např. uvažovat o životě, o problémech, zastaralé uvažovat něco v témž významu, např. (Věk) uvažoval její řeč, a konečně nové uvažovat něco (znamená ‚vzít do úvahy, tj. posuzovat, hodnotit, rozbírat, probírat‘ v odborném, vědeckém slova smyslu), např. uvažovat rovnici[3].

Ve spisovné češtině je vazba „sloveso+nad+instrumentál jména“ kodifikována u některých sloves významově blízkých slovesu uvažovat; SSJČ uvádí jednak případy zastaralé, jako nad svým osudem se rozmyslet (Světlá) nebo rozmýšlet se nad zevní formou básně (Krásnohorská), jednak případy živé, např. tolik nad tím přemýšlel (‚uvažoval, [92]přemítal‘), nalámat si hlavu nad něčím (‚usilovně o něčem přemýšlet‘), rozjímat nad darem (‚uvažovat nad darem‘). Slovesná vazba s předložkou nad je základní vazbou u významově blízkého slovesa zamýšleti se. Domníváme se, že vazba uvažovat nad něčím vzniká působením významově blízkých sloves a především působením vazby slovesa zamýšleti se nad něčím místo vazby uvažovat o něčem, že jde tedy o směšování vazeb, kontaminaci. Nejde však o prostou kontaminaci bez významového rozlišení; vazba uvažovat nad něčím má podle našeho názoru ve srovnání s vazbou uvažovat o něčem navíc rys usilovné činnosti. Zajímavé je, že slovesná vazba uvažovat nad je podporována vlivem slovenským. Ve slovenštině je vazba uvažovat nad čím pevnou součástí normy spisovného jazyka, srov. Nebolo kedy uvažovať nad pečením rožkov (Martin Kukučín), Kto ho takto videl, myslel, že uvažuje nad čímsi (Milo Urban), Pohybovala hlavou, akoby uvažovala nad jej životem (Margita Figuli). Vazba uvažovat nad je kodifikována ve Slovníku slovenského jazyka hned za vazbou uvažovat o čom. Slovesných vazeb s předložkou nad se užívá ve slovenštině i u dalších sloves z významového okruhu myšlení[4]. Vazba uvažovat nad je běžná i v ruštině (srov. dumať nad voprosom) a polštině (zastanawiać się nad czymś).

Domníváme se, že vazbu uvažovat nad něčím nelze v současné češtině odmítat. Je to inovace, která je zachycena i v lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český, srov. chvíli uvažoval (Kamil) nad tímto problémem (Zd. Kovačovič, Nic pro čítanky, 1948). Nacházíme ji i u substantiva úvaha, srov. mám na mysli Leninovy úvahy nad vlastním životem (Tvorba, 1971, č. 35). Vazba uvažovat nad něčím vzniká vnitřním vývojem systému českého jazyka a má i předpoklady pro další šíření (působení slovenštiny na češtinu).

Instrumentálový předmět s předložkou nad bývá posuzován jinak u slovesa pracovat. Vazba pracovat nad něčím byla odmítnuta jako vazebný kalk podle ruského rabotať nad čem.[5]

Instrumentálový předmět s předložkou nad se v češtině nově uplatňuje i u významově blízkého, ale knižního slovesa přemítat, srov. Rozešli se do svých domovů, aby dál přemítali nad poblázněným kozákem (J. Macek). Tato vazba není kodifikována ani v PS, ani v SSJČ.

[93]Obecná tendence po širším uplatňování předložkových vazeb se projevuje konkrétně u slovesa uvažovat tak, že nacházíme v dnešním jazyce, především v publicistické stylové oblasti, ještě další předložkovou vazbu, a to uvažovat s něčím, srov. tyto doklady: Podnik uvažuje s dalším vývojem výroby motocyklů v unifikované řadě do obsahu 100 ccm (Hospodářské noviny, 1964, č. 13), Za pomoci občanů uvažuje náš obvod s výstavbou sportovního střediska se saunou ve Střešovicích, sportovními areály v Břevnově a na Petynce, s vybudováním celopražského střediska… (Hospodářské noviny, 1971, č. 47), Z těchto důvodů je třeba uvažovat s každou skupinou či brigádou s jako relativně stabilní a uzavřenou jednotkou (Zemědělské noviny, 1971, č. 202). I zde jde o směšování vazby slovesa uvažovat o něčem, a to s významově blízkým slovesem počítat s něčím. Je to však kontaminace nevhodná. Nevhodnost této konstrukce je zřejmá, jestliže transformujeme konstrukci slovesnou v konstrukci jmennou: slovesnou vazbu uvažovat s vývojem nelze transformovat v konstrukci jmennou; konstrukce úvaha s vývojem není možná.

Srovnáme-li současný spisovný jazyk se spisovným jazykem předcházejících vývojových etap, pozorujeme u slovesa uvažovat (a podobně i u dalších sloves) sílící tendenci po předložkové rekci a ústup rekce bezpředložkové. Obecný je především ústup adverbálního genitivu u řady sloves v češtině, pozorujeme ho ale i u neslovanských jazyků, např. v němčině[6]; v současném jazyce se již nevyskytuje genitivní rekce u slovesa uvažovat; nacházíme ji však ještě v jazyce minulého století, např. kněží kroutili hlavami, jakoby té příhody uvažovali (P. Šedivý, Maran a Onyra, 1808). Ke stylové a významové diferenciaci dochází u slovesné vazby uvažovat něco. Ještě koncem minulého století se vyskytovala tato bezpředložková akuzativní rekce vedle vazby předložkové i ve vyjadřování neodborném o běžných skutečnostech, srov. uvažuje stav Žemlův (Herrmann, U snědeného krámu 3, 1890) nebo pan farář uvažoval chudobu jeho a pomohl mu (Herben, Do třetího i čtvrtého pokolení, 1889). Postupně však byla vazba uvažovat něco nahrazena předložkovou vazbou uvažovat o něčem, která byla a zůstává i dnes vazbou základní, srov. i on musil uvažovat o různých mimořádných opatřeních (J. Fučík, Politické články I, 1953). Akuzativní vazby se užívá v současném jazyce ne ve významu ‚přemýšlet [94]o něčem‘, nýbrž ve významu ‚posuzovat, hodnotit‘[7], a to pouze v odborné stylové oblasti, srov. konstrukci je nutno uvažovat druhou alternativu (M. Teplý, Združstevněná vesnice, 1946).

Shrnutí: Dnešní vazby uvažovat o něčem, něco, nad něčím, s něčím jsou variantami v širokém slova smyslu[8], prostředky, které je však třeba různě hodnotit. Vazba první je vazbou základní a neutrální, vazba druhá je prostředek odborné vrstvy, vazba třetí je inovace, která proniká do normy českého spisovného jazyka, a konečně čtvrtá vazba stojí mimo tuto normu, je třeba ji odmítnout jako nevhodnou.


[1] Srov. Al. Jedlička, Vývojová dynamika současné spisovné češtiny, sb. Kultura českého jazyka, 1969, s. 31n.

[2] Al. Jedlička, K charakteristice syntaxe současné spisovné češtiny, sb. Slavica Pragensia X, 1968, s. 143—159.

[3] Již roku 1950 zdůvodnil oprávněnost této nové vazby M. Dokulil v čl. Uvažujeme o vazbě slovesa uvažovat ve sb. Jazykový koutek Čs. rozhlasu, Druhý výběr, 1955, s. 246n. Srov. také F. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, 1964, s. 251.

[4] „K slovesám označujúcim myslenie (myslieť, dumať, uvažovať atd.) sa viaže inštrumentálový předmet s předložkou nad.“ Ján Oravec, Väzba slovies v slovenčine, 1967, s. 245n.

[5] Srov. M. Sedláček, Pracovat nad novelou, NŘ 50, 1967, s. 247.

[6] Srov. K. Hausenblas, Vývoj předmětového genitivu v češtině, 1958, s. 197; H. Moser, Entwicklungstendenzen des heutigen Deutsch, Der Deutschunterricht 6, 1954, s. 92.

[7] Tato nová vazba byla odmítána ve spisovném vyjadřování a odkazována do mezí tzv. řeči pracovní, slangu. Dokulil v čl. cit. v pozn. 3 zdůvodnil oprávněnost vazby slovesa uvažovat s akuzativem pro odborný styl. V případech uvažovat rovnici, uvažovat danou konstrukci se nedokonavé sloveso uvažovat těsněji sbližuje s dokonavým slovesem uvážit, a to v lexikálním významu i ve slovesné vazbě.

[8] Srov. Al. Jedlička, Studium současných spisovných jazyků slovanských a problematika variantnosti normy, SaS 29, 1968, s. 120.

Naše řeč, volume 55 (1972), issue 2-3, pp. 91-94

Previous František Daneš: Poznámka k vazbě slovesa záviset

Next Josef Vachek: Glosa k novočeskému vždyť

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1