Časopis Naše řeč
en cz

Radíme a kritizujeme

Jaroslav Kuchař, Antonín Tejnor, Alena Chmelová

[Short articles]

(pdf)

-

Odšťavovač, nebo odštávňovač?

Na správnou podobu se ptají pracovníci obchodu, kteří dávají do prodeje nový výrobek, který zbavuje ovoce šťáv. Oba typy tvoření v češtině existují; jde o odvozování na jedné straně od sloves jako odbarvit/odbarvovat (tedy odbarvovač), odzbrojit, odhmyzit, odkostit, odmrazit aj., tvořených pouhou příponou -it, na straně druhé od sloves tvořených rozšířenou příponou -nit, jako odškodniti/odškodňovat (a tedy i odškodňovací, např. řízení), odvodnit, odlesnit, odtučnit, odlidnit, odlednit, odkornit ap. Významový rozdíl mezi těmito typy není, to ukazuje dvojice sloves odmrazit a (naproti tomu) odlednit. Sloves na -it je sice větší počet, avšak slovesa na -nit jsou v jistém směru produktivní a některá z nich jsou velmi frekventovaná (např. odvodnit/odvodňovat aj.). Proto je i u některých sloves kolísání mezi oběma typy, existuje např. odvzdušit i odvzdušnit, odkrvit i odkrevnit, odmašťovat i odmastňovat. V našem případě bychom dali přednost podobě odšťávnit/odštávňovat (a tedy odštávňovač), právě proto, že se opírá o „silný model“, který je v slovese odvodniti odvodňovat, svou stavbou i významem velmi blízkém. Doporučujeme ponechat i délku základové samohlásky (tedy odštávňovač, nikoli „odšťavňovač“), protože u nově tvořených sloves, popř. podstatných jmen tohoto typu se délka zpravidla zachovává, srov. např. odvápňovač, odvlákňovač.

J. Kuchař

Odpočívka

Podél moderních silnic a dálnic se na vhodných místech, zpravidla v příjemném přírodním prostředí, vymezují zvláštní prostory pro parkování vozidel a pro oddech řidičů nebo cestujících. Takový prostor, vybavený zpravidla lavičkami, stolky, altánky, prodejními stánky a hygienickým zařízením, označuje se v technické literatuře názvem odpočívka. Je to podstatné jméno nově utvořené, Příruční slovník jazyka českého ani Slovník spisovného jazyka českého je neuvádějí. Místo určené k odpočinku se běžně označuje názvy odpočívárna nebo odpočívadlo. Ale názvem odpočívárna lze pojmenovávat jen místnosti (podobně jako název čekárna) a název odpočívadlo označuje většinou lehátko nebo pohovku (vedle názvu odpočívátko) nebo menší prostor (např. podestu mezi schodišťovými rameny, strop mezi jednotlivými žebříky v těžní jámě apod.). Podstatné jméno odpočívka je odvozeno od základu slovesa odpočívat příponou -ka obdobně jako jiná slova označující prostory nebo objekty v dopravě a v silničním stavitelství (např. křižovatka, zastávka, skládka, točka aj.). Jako odborný název bylo normalizováno r. 1963 v ČSN 73 6101 — Projektování silnic a dálnic a r. 1965 v ČSN 73 6100 — Názvosloví silnic a dálnic. Vzhledem k tomu, že je utvořeno ústrojně a že je jednoznačným technickým pojmenováním, nelze proti jeho užívání v odborné literatuře nic namítat.

A. Tejnor

[64]Jak psát slova laser a maser

Nedávno jsme četli v jedněch novinách nadpis zprávy „Lasser a pozorování družic“. Jak v nadpise, tak i v textu bylo psáno podstatné jméno laser i od naho odvozené přídavné jméno laserový chybně, a to „lasser, lasserový“. Slovem laser [lejzr] se označuje optický kvantový zesilovač nebo generátor světla, jímž je možno zesilovat a generovat elektromagnetické záření viditelných vlnových délek. Pojmenování laser je zkratkové slovo, bylo utvořeno ze začátečních písmen plnovýznamových slov popisného anglického názvu light amplifier by stimulated emission of radiation; musí se tedy psát s jedním s (jak je ostatně uvedeno i v Pravidlech českého pravopisu, počínaje vydáním z r. 1966). S jedním s se píše i název maser [mejzr]. Je to rovněž slovo zkratkové, utvořené z anglického pojmenování microwave amplification by stimulated emission of radiation. Maser je mikrovlnový zesilovač, jehož chod je závislý na přeměně atomové energie v energii elektrickou ve velmi malých dávkách.

Al. Chmelová

Naše řeč, volume 53 (1970), issue 1, pp. 63-64

Previous Alena Chmelová, Zdeněk Salzmann: K několika novým amerikanismům v češtině

Next Jiří Novotný: K problematice základní stylové charakteristiky spisovných jazykových prostředků