Stožárista

Hana Prouzová

[Short articles]

(pdf)

-

Na plakátě v jednom okresním městě jsme před časem četli oznámení: Přijeli jihočeští stožáristé a provazochodci. Zaujal nás výraz stožárista jako pojmenování akrobata, který cvičí na stožáru. Jde o slovo nově utvo[62]řené, Slovník spisovného jazyka českého ani Příruční slovník jazyka českého je neuvádějí (jediný doklad v lexikálním archívu Ústavu po jazyk český je z Kulturní tvorby z r. 1964). Slovo bylo utvořeno z domácího základu stožár příponou -ista. Ta je běžná především ve spojení se základy cizími, srov. drogista, terorista, a v názvech stoupenců hnutí, např. anarchista, hlasista. Hranice mezi jmény se základy cizími a domácími, popř. zdomácnělými je u konatelských jmen na -ista někdy nejistá.[1] Je tomu tak zejména u významové skupiny názvů osob podle hudebního nástroje, na nějž hrají; u těch se základová jména pociťují jako více nebo méně zdomácnělá, např. basa, kytara, pozoun, klavír, a jako taková se cítí i příslušná jména odvozená, basista, kytarista, pozounista, klavírista. Je tedy zřejmé, že přípona -ista už není vázána výlučně na základy cizí a že za slohově neutrální považujeme v některých případech i jména utvořená touto příponou ze základů domácích, srov. tradiční pojmenování houslista.

Pokud jde o jméno stožárista, je to název z oboru akrobacie, tedy z oblasti spojující v sobě prvky sportovní i umělecké; zde by poněkud expresívní ráz pojmenování snad nebyl na závadu. Přímým vzorem pro toto pojmenování byl patrně jiný název z této oblasti, artista. Oporou pro pojmenování stožárista by mohly být i četné názvy sportovců tvořené rovněž příponou -ista, srov. tenista, hokejista, fotbalista, ragbista aj. Pro přijetí pojmenování stožárista by se mohla uvést i ta okolnost, že běžná domácí přípona konatelských jmen -ař/-ář není v tomto případě výhodná vzhledem ke zvukové stránce.

Přesto však podst. jméno stožárista nepociťujeme jako plně spisovné; ve spisovném jazyce by bylo vhodnější užívat pojmenování opisného, tj. akrobat na stožáru (srov. akrobat na hrazdě, akrobat na provaze aj.).

---

[1] Srov. M. Dokulil, Jména konatelská, Tvoření slov v češtině II, Praha 1967, s. 164.

Naše řeč, volume 51 (1968), issue 1, pp. 61-62

Previous Miloslava Knappová: Teplota klesne na 12—8 stupňů

Next NS, MK, MB: Radíme a kritizujeme