Časopis Naše řeč
en cz

Pracho- a vlhkotěsné hodinky

Vladimír Mejstřík

[Short articles]

(pdf)

-

Pracho- a vlhkotěsné hodinky doporučovala zákazníkům reklama v jedné pražské hodinářské prodejně. Protože tento případ „zkráceného“ vyjadřování není ojedinělý — tento typ se dnes častěji objevuje zejména v odborných textech (srov. např. vyrábět ve velko- a malosériích, velko- a maloobchod, insta[244]lace plyno- a vodovodu) — věnujme mu trochu pozornosti.[1]

Co je příčinou vzniku takovýchto „zkrácených“ konstrukcí? Není pochyby o tom, že úlohu zde hraje snaha úsporněji, ekonomičtěji se vyjádřit. Se snahou učinit mluvu úspornější se setkáváme v dnešní češtině i jinde. Děje se tak při tvoření slov zejména v hovorovém a pracovním vyjadřování (připomeňme např. častý vznik jednoslovných pojmenování z víceslovných spojení). Snaha po úspornosti se však projevuje i ve skladbě (jako příklad lze uvést konstrukce typu před i během utkání, nasedat a sesedat z vozu atd., v nichž úspornost způsobuje spřežení vazeb).[2]

Vzor pro vznik konstrukcí typu pracho- a vlhkotěsné hodinky lze hledat v zkrácených konstrukcích s první složkou číslovkovou. Ty se uplatňují hlavně v odborných textech; vznikají tak, že se u spojení 8—12poschoďové domy, 4—5procentní roztok[3] atp. číslice rozepíšou slovy a pomlčka je nahrazena spojkou (což je „mluvený“ ekvivalent tohoto grafického znaménka): osmi- až dvanáctiposchoďové domy, čtyř- až pětiprocentní roztok. Nelze vyloučit ani vliv internacionální, zejména vliv německých konstrukcí se složenými slovy (srov. např. Gas- und Wasserleitung, doslova ‚plyno- a vodovod‘).

Konstrukce se zkráceným prvním složeným slovem jistě úspornější jsou, rozumíme-li ovšem úsporností fakt, že „ušetříme“ v promluvě jednu složku slova. Druhá otázka však je, můžeme-li tyto konstrukce považovat za prostředek vhodný pro spisovnou češtinu. Odpověď není tak jednoznačná právě proto, že samy tyto konstrukce nejsou stejné povahy. Nelze nic namítat — snad až na neobvyklost, ale tu častějším používáním daného spojení přestaneme pociťovat — proti spojením s první částí číslovkovou a se spojkou až, která vyjadřuje těsnost vztahu mezi oběma složenými slovy. Přejde-li tato těsnost v hutnější konstrukci, jež navíc odpovídá přepisu psané podoby s číslicemi a pomlčkou v podobu vyjádřenou slovy (v podobu „mluvenou“), vznikne pak spojení nejen úspornější, ale i významově propracovanější. A to jsou vlastnosti pro odborné vyjadřování velmi výhodné.

Naproti tomu se rozpakujeme odpovědět na otázku o vhodnosti daného prostředku pro spisovný jazyk u konstrukce, která má sice za první složku rovněž číslovkový základ, v níž však vztah mezi oběma složenými slovy není už významově tak těsný (syntakticky jde o prosté přiřazení vyjádřené slučovací spojkou a). Máme na mysli spojení typu jedno- a dvouleté rostliny, dvou- a třílůžkové kupé, osmi- a dvanáctiposchoďové domy. (Na posledním příkladu si můžeme ukázat významový rozdíl tohoto spojení od konstrukce osmi- až dvanáctiposchoďové domy, v níž nejde pouze o dva druhy domů [245]s různým počtem poschodí, nýbrž o domy s 8, 9, … až 12 poschodími, tedy v rozmezí od 8 do 12 poschodí). Zkrácené spojení se spojkou a vzniklo skutečným „rozpůlením“ prvního složeného slova a zachováním pouze jeho prvního základu. Abychom konstrukci takto vzniklou mohli považovat za přijatelnou pro spisovný jazyk, záleží na tom, zda druhý základ složeniny existuje jako samostatné slovo.[4] V odborných textech pak číslovková část bývá zpravidla zapsána přímo číslicemi a opakování stejné druhé části složenin by bylo nadbytečné. Směšně by působilo, kdyby někdo řekl, že má v kapse pěti- a desetikorunu, oznámí-li však banka, že vydává novou emisi tří-, pěti-, deseti- a padesátikorun, není roztržení číslovkových složenin v této řadě nevhodné.

Nyní se dostáváme k dalšímu typu zkrácených konstrukcí, a to k těm, kterými jsme začínali naši úvahu. Jde o spojení pracho- a vlhkotěsné hodinky, malo- a velkoobchod, instalace plyno-a vodovodu atd. Tyto případy nemají už první složku číslovkovou, ale jmennou (substantivní nebo adjektivní); způsob krácení připomíná sice zkrácená spojení se základy číslovkovými a se spojkou a, jenže je ještě méně obvyklý. Zatímco ovšem ve významu zkrácené číslovkové složeniny se i po zkrácení snadno orientujeme — je to proto, že u číslovkových složenin je první člen (číslovka v urč. pádě) spojen s druhým základem, zejména existuje-li jako samostatné slovo, volněji a je snáze oddělitelný —, nemusí tomu být vždy u konstrukcí s první složkou jmennou. Ilustrovat toto tvrzení můžeme na spojeních vzniklých zkrácením prvního složeného slova u hybridních složenin. Např. u konstrukcí moto- a velosoučástky, elektro- a fotopotřeby atp. nebývá výjimkou, že se u nich pomlčka nenaznačí, což může svědčit (nejde-li o čistě grafickou úpravu na reklamách, vývěsních štítech apod.) o tom, že se zkrácená složenina mylně přestává za základ složeniny považovat.[5] Neobvyklost a méně snadná orientace ve zkrácené konstrukci s první složkou jmennou nemůže být úsporností vyvážena, a nejeví se tedy zkrácené spojení pro spisovný jazyk jako výhodné. Kromě toho členy spojení nejde jako u číslovkových složenin rozšiřovat libovolně v řadu, zpravidla se jedná jen o složeniny dvě, a ty mohou být vypsány celé, aniž bychom vyjádření přetížili. Proto je vhodnější prosté přiřazení obou celých složených slov vedle sebe pomocí spojky a, popř. rozvedení složených slov ve dvojslovná pojmenování (místo oprava elektro- a plynospotřebičů — oprava elektrických a plynových spotřebičů).

[246]Naprosto neobvyklé — a naštěstí i řídce se prozatím vyskytující — je krácení typu elektropotřeby a -součástky, siločáry a -křivky. Orientace v takovéto konstrukci je zvlášť v mluveném projevu pro posluchače velmi nesnadná. Nepochopí-li čtenář, a zvláště posluchač, že i v tomto případě jde o krácení, a zamění proto základ za samostatné slovo, dochází pak ke zkreslení, zatemnění významu. Proto je třeba vždy uvážit, co úsporností sledujeme. Má-li se úspornost uplatnit na úkor srozumitelosti a orientace v textu, pak se jí raději vyhneme.


[1] Podrobně rozebral zkrácené spojování složených slov lišících se jen první složkou Fr. Daneš v příručce Malý průvodce po dnešní češtině, Orbis 1964, str. 149n.

[2] O tendencích v dnešní češtině srov. souhrnnou studii Fr. Daneše Vývoj češtiny v období socialismu ve sb. Problémy marxistické jazykovědy, Praha 1962, str. 319n., kde jsou i další doklady ilustrující snahu po úspornějším a hutnějším vyjádření.

[3] V tomto případě nejde o dva roztoky, ani o dvě vlastnosti, nýbrž o roztok jeden s jistou tolerancí sytosti. Vyjádření 4—5 je nedělitelný celek.

[4] Tuto podmínku, i když s omezením, že ani při jejím splnění „nemá tento způsob ráz vyjadřování plně spisovného“, uvádí Fr. Daneš v příručce cit. v pozn. 1. Dokumentuje ji na příkladu spojení dvou- a pětiletka a pěti- a deseti-haléře. Zatímco první příklad zkrácení je pro češtinu zcela neobvyklý (samostatné slovo „letka“ neexistuje; výraz letka souvisící se slovesem létati je slovo jiné), druhý případ není pro nás tak neobvyklý.

[5] Fakt, že se s „půlením“ slov setkáváme u tzv. hybridních složenin nejčastěji, dokládá zřetelně, že mezi oběma jejich základy (základem s auto-, moto-, elektro-, foto- a základem domácího slova) není zcela pevná morfematická vazba. To, že ovšem lze takto „půlit“ v češtině i složená slova ostatní — i když to pociťujeme jako neobvyklé — svědčí o jisté „nesoudržnosti“ morfematické skladby základových slov, ukazující stále na původ vzniku složeniny.

Naše řeč, volume 49 (1966), issue 4, pp. 243-246

Previous Miroslav Roudný: Bankovně ekonomické vztahy, konstrukčně technologické problémy

Next Zdeněk Hlavsa: Mléčná tabule pomohla?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1