Časopis Naše řeč
en cz

Přemnožit a přeplnit

František Váhala

[Short articles]

(pdf)

-

V Zemědělských novinách a v časopisech věnovaných zemědělství objevují se občas věty jako můra gamma se značně přemnožila, hrozí nebezpečí, že se mniška přemnoží apod. O významu slovesa přemnožit v těchto větách v podstatě nejsme na pochybách; dohadujeme se jistě správně, že vyjadřuje ‚škůdce se příliš rozmnožil‘. Avšak je to sloveso správné, spisovné?

Sloveso přemnožit nenajdeme v žádném z našich jazykových slovníků. Jenom v Příručním slovníku je podstatné jméno přemnoženost s významem ‚přílišná, nadměrná zmnoženost, nadměrné množství‘. Toto slovo je vlastně utvořeno od příčestí trpného slovesa přemnožit (přemnožen), popř. od přídavného jména přemnožený. A protože ono slovo není nijak omezeno, zdá se, že bychom mohli i sloveso přemnožit prohlásit za správné. Ale je třeba ještě zjistit, zda předpona pře- dodává novému slovesu zřetelně nebo jednoznačně ten význam, který má mít, totiž ‚příliš se rozmnožit‘. Srovnáním sloves s předponou pře- zjistíme, že dlouhé řadě sloves dává tato předpona význam ‚učinit přílišnou měrou, často nežádoucí‘. Např. přechválit znamená ‚příliš chválit, pochválit více, než se zasluhuje‘, přeplatit je ‚příliš draho platit‘; [53]a podobně je tomu i u sloves překyselit, přesladit, přesolit, a dále u přelidnit, překrvit a mnohých jiných. Sloveso přemnožit do této řady dobře zapadá, a to jak tvořením, tak významem. Jiný význam — jako ‚učinit něco znova, opětovaně‘ (jako u sloves přepsat, překreslit), anebo ‚dostat se přes něco‘ (jako přeplout, překročit), anebo konečně ‚změnit, přeměnit‘ (jako přebarvit, překovat) — tu vůbec nepřichází v úvahu. Proto můžeme sloveso přemnožit prohlásit za ústrojné, správné, spisovné. Je to ovšem sloveso nové, omezené vlastně jen na sféru zemědělskou a lesnickou, kde se ho užívá jako odborného termínu. V publicistice, v novinách však příliš vhodné není, působí tu nezvykle, a proto patrně autoři článků přidávají k němu někdy ještě příslovce značně. To je ovšem zbytečné, a navíc ještě může vzbudit v čtenářích domněnku, že sloveso samo není správné, neboť bychom mohli říci — a také běžně dosud říkáme —, že můra se příliš rozmnožila, což je totéž co výlučně odborné: můra se přemnožila.

V této souvislosi si ještě všimneme slovesa přeplnit ve spojeních jako plán byl přeplněn, plán musíme přeplnit apod. — Sloveso přeplnit — tentokrát ovšem sloveso staré — patří totiž do téže významové skupiny jako sloveso přemnožit, znamená ‚příliš naplnit, učinit příliš plným‘ (jen tento význam u něho uvádí Příruční slovník). Např. sál byl přeplněn, hlediště je přeplněno diváky apod.; i obrazně je možno říci, že svět je přeplněn nadšením, radostí z úspěchů nebo bolestí nad tragickou událostí apod. V pozadí však vždy stojí význam ‚příliš, nad obvyklou míru, více, než je žádoucí‘. Přeplnit plán by podle toho mohlo znamenat ‚příliš plán naplnit, dát příliš mnoho do plánu‘ anebo ‚splnit plán na více procent, než je třeba, splnit jej zbytečně vysoko‘. Ale protože tyto významy sloveso přeplnit v našich spojeních vyjádřit nemá, neužíváme zde v češtině slovesa přeplnit, nýbrž překročit; u něho onen přídech nežádoucnosti nepociťujeme: plán překračujeme, překročíme. Jestliže se tu a tam přece jen v tisku nebo i v jiných projevech objeví výraz přeplnit plán, je to zpravidla neumělý mechanický převod ruského výrazu plan perevypolnit’ (tj. plán překročit).

Naše řeč, volume 46 (1963), issue 1, pp. 52-53

Previous Jaroslav Machač: O jazyku časopisů a novin

Next Miloslava Knappová: Navýšit