Dálnopisovat a dálnopsát

Miroslav Roudný

[Short articles]

(pdf)

-

V mluvě osob zabývajících se spojovací technikou můžeme často zaslechnout slovesa dálnopisovat a dálnopsát a někdy se dokonce objevují pokusy užívat těchto slov i ve spisovném jazyce. Také u jiných spojovacích zařízení je možno vyjádřit příslušnou činnost slovesem utvořeným ze základního názvu příponou -ovati; tak k názvu telegraf máme spisovné sloveso telegrafovat, k telefon telefonovat a potřebu podobného slovesa pociťujeme i pro vyjádření činnosti souvisící s dálnopisem. Slovesa dálnopisovat a dálnopsát však nepokládáme za spisovná, nýbrž za výrazy slangové.

Ve spisovném jazyce totiž není zvykem tvořit složená slovesa, jakým je např. sloveso dálnopsát; podobná slova, jakými by byla např. slovesa „čistopsát“, „strojopsát“ nebo „těsnopsát“, vůbec neexistují. V současné době ve spisovném jazyce ani nevznikají slovesa odvozováním od složených podstatných jmen, k nimž náleží i jména zakončená na -pis. Vidíme, že od takových slov, jako jsou např. těsnopis, krasopis vůbec neodvozujeme slovesa obdobná nespisovnému dálnopisovat. Ani od jiných složenin, jako např. volnoběh nebo rychloměr, není možno slovesa odvodit.

K těmto formálním důvodům přistupují ještě důvody významové. Podstatná jména se zakončením na -pis mají ještě zpravidla svůj původní dějový charakter se vztahem ke slovesu psáti, takže se nám odvozování dalšího slovesa příponou -ovati jeví ve spisovném jazyce jako nadbytečné. Stejně by se nám jevilo nadbytečným např. sloveso „drtičovat“ utvořené od podstatného jména drtič, které samo vzniklo ze slovesa drtiti.

V závěru tedy znovu zdůrazňujeme, že slovesa dálnopisovat a dálnopsát nepokládáme za spisovná a místo nich doporučujeme užívat ve spisovném vyjadřování opisných výrazů: podat zprávu dálnopisem nebo korespondovat dálnopisem.

[111]V poslední době proniká do spisovného jazyka též spojení dostat nebo poslat dálnopis, tj. dálnopisnou zprávu. Je to běžné přenesení významu, při němž se název přístroje přenáší i na výsledek jeho činnosti. Obě uvedená spojení tedy pokládáme za spisovná.

Naše řeč, volume 41 (1958), issue 3-4, pp. 110-111

Previous Zd. Hrušková: Olžin i Olgin

Next Vladimír Procházka: Příjmení Procházka jako označení navrátivšího se zběhlého poddaného